Na Šumavě po sedmi letech skončil unikátní projekt na zadržování vody. Zajistil opětovné zavodnění krajiny

„Zrušili jsme odvodňovací kanály v délce 212 kilometrů, což pro představu odpovídá přibližně vzdušné vzdálenosti mezi Šumavou a Libercem. Dále se nám podařilo obnovit 35 kilometrů meandrujících potoků, 28 pramenišť, rašelinné lesy a další mokřady na ploše bezmála 2200 hektarů. Pořádali jsme také dobrovolnické akce, kdy se lidé přímo zapojovali do revitalizačních prací. V tomto ohledu by zájem obrovský, jen dobrovolníků se zúčastnilo 1840,“ vyjmenovává Iva Bufková, odborná garantka projektu ze Správy Národního parku Šumava.

Vznikl také výukový program, ke kterému byla vydána obrazová kniha Království vod a mokřadů s pracovním sešitem pro školní děti. Učitelé přírodopisu tak mají k dispozici ucelený materiál k výuce o vodě v krajině. Vydána byla také publikace o vodě v krajině, včetně odborného manuálu obnovy mokřadů v horských oblastech. „Právě tento manuál může být důležitým pomocníkem pro všechny, kteří chtějí mokřady v krajině obnovovat. Ta chuť navracet vodu do krajiny tady je, potvrzuje se to během pracovních setkání a exkurzí pro mnohé majitele lesních i nelesních pozemků,“ doplňuje Iva Bufková.

„Můžeme říci, že velkému podílu mokřadů a rašelinišť, ale také potokům a bystřinám, byla znovu vrácena původní, přírodní podoba. Přesto máme před sebou ještě spoustu práce, kterou je nutné v tomto ohledu udělat. Konkrétně nás v nejbližší době čekají revitalizace mokřadů ve dvou rezervacích na území CHKO Šumava (Najmanka a Pasecká slať) a připravují se další. Samozřejmě i nadále budeme pořádat velmi úspěšné Dny pro rašeliniště, v rámci kterých se do obnovy mokřadů zapojuje široká veřejnost,“ vysvětluje Iva Bufková.

„Důležitým výstupem projektu LIFE for Mires je také monitorační činnost. Sledujeme, jakým způsobem biotopy a druhy reagují na provedená opatření, jak se chová podzemní voda a zda vystoupala blíže k povrchu. V nadcházejících letech nás budou zajímat i další změny, jaké s sebou přinesly revitalizace, tedy zjednodušeně řečeno množství zadržované vody, teplota zemského povrchu, změny ve vegetaci ve sledovaných oblastech a podobně,“ uvedl mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

„S postupující klimatickou změnou se bez krajiny, která je schopná akumulovat velké zásoby vody, neobejdeme. Je skvělé, že na území Národního parku Šumava proběhl tak velký a zásadní projekt, jakým byl LIFE for Mires. Nejen, že navrátil vodu do krajiny ve velkém množství a alespoň zčásti napravil nešťastné zásahy z posledních dvou století, ale dokázal inspirovat i mnoho dalších lidí, nadšenců, vlastníků půdy, úředníků, ale i politiků. Děkuji proto všem, kteří se na projektu podíleli, za skvěle odvedenou práci,“ zakončuje ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený.