Moderní hospodaření s vodou a rozvoj zeleně. To jsou hlavní body nové strategie pro boj s klimatickou změnou, kterou si nechal připravit čtvrtý městský obvod. Na materiálu pracoval šestičlenný tým pod vedením Jana Koppa z Katedry geografie Fakulty ekonomické Západočeské univerzity.

Moderní hospodaření s vodou a rozvoj zeleně. To jsou hlavní témata nově připravovaného dokumentu čtvrtého plzeňského obvodu. Chce se tak připravit na změnu klimatu a především na sucho, které už teď trápí většinu Česka. Plány chce radnice představit veřejnosti a naplánovala i přednášku uznávaného hydrologa Bohumíra Janského, který stojí za světově uznávaným objevem pramenů řeky Amazonky.

Bobr během krátké doby vyprojektoval a postavil to, co nějakou dobu připravovali ochránci přírody. Díky jeho hrázím se totiž podařilo obnovit mokřady kolem říčky Klabavy pod Dolejším Padrťským Rybníkem v CHKO Brdy. Zároveň tím ušetřil zhruba 30 milionů korun. Této kuriozity si všimla i zahraniční média. O českém bobrovi se tak dočetli například čtenáři Zeit im Bild, New York Times, The Guardian nebo National Geographic. A teď se dokonce dostal mezi deset dobrých světových zpráv roku 2025. Žebříček sestavila švédská tisková agentura TT.

Na Šumavě skončil unikátní, sedm let trvající projekt LIFE for Mires (Život pro mokřady) na zadržování vod. Projekt za více než 150 milionů korun ve střední Evropě zatím nemá obdoby. Zajistil opětovné zavodnění šumavské krajiny, která byla v minulosti masivně odvodňována.

Šumavské řeky se rozvodní v důsledku tání sněhu a deště. Na jihozápadě Čech totiž bude od noci na čtvrtek do čtvrtečního odpoledne vydatně pršet. Lze očekávat, že se svých koryt se rozlijí řeky, které odvodňují odvodňují Šumavu a Český les. Podle předpovědi meteorologů mohou překročit první, případně i druhý povodňový stupeň. Informoval o tom ve středu Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve čtvrtek také bude foukat silný vítr.

Před mohutnou ničivou povodňovou vlnou zachránily při velkých úterních lijácích a masivním tání sněhu nejen Sušici, nebo Rejštejn, ale i další obce, malebné šumavské říčky s mnoha meandry. Díky křivolakým tvarům potoků a mělkým korytům se voda mohla rozlít do okolí a neohrozila tak žádné majetky. Šumavská údolí se zaplnila vodou a nedovolila tak vzniku ničivé povodňové vlny níže v povodí. Snahou NP Šumava je podpora přírodních procesů a schopnost zadržování vody v krajině. Celý proces nám vysvětlil expert NPŠ a specialista na obnovu mokřadů Lukáš Linhart.  

Přesně v polovině je projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu zpátky do krajiny. V posledních dvou letech se již podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Do svých původních zvlněných tras se vrátilo také 17 kilometrů napřímených potoků. Ročně se podaří obnovit několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť.

Exmoorští divocí koně osídlili mokřadní louky u Nýřan v Plzeňském kraji, kde tak vznikla v pořadí už desátá rezervace velkých kopytníků na území České republiky. Trojici hřebců zapůjčila bezplatně Plzeňskému kraji ochranářská společnost Česká krajina. Jde již o třetí rezervaci s kopytníky na území kraje, který je tak prvním v republice v počtu rezervací velkých kopytníků.

Rozsáhlé terénní práce, jejichž cílem je návrat vody do vysušených mokřadů a obnova drobných potoků zahajuje v těchto dnech na prameništích Správa NP Šumava. Právě prameniště jsou významnými mokřady a začíná jimi většina našich potoků a řek.