Přesně v polovině je projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu zpátky do krajiny. V posledních dvou letech se již podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Do svých původních zvlněných tras se vrátilo také 17 kilometrů napřímených potoků. Ročně se podaří obnovit několik pramenišť a až 200 hektarů rašelinišť.
„Obnovili jsme například pravděpodobně největší vysušené prameniště na Šumavě, a to v údolí řeky Křemelné poblíž bývalé osady Skelná neboli Glaserwald. Až tři metry hluboké kanály zde byly zablokovány a zasypány zeminou a vyvěrající voda byla vrácena zpátky na povrch. Při obnově se překvapivě odkryly i další části původního prameniště, které byly zcela skryty pod zeminou z výkopků. Z prameniště dnes vytéká přírodní potůček klikatou cestou do Křemelné,“ popsala odborná garantka projektu Iva Bufková ze Správy Národního parku Šumava.
Každý rok se podaří obnovit zhruba šest pramenišť. „Prameniště generují vodní toky, jsou důležitou strukturou na cestě vody krajinou, a přesto patří mezi mokřady nejvíce poškozené odvodněním. V rámci LIFE projektu se proto snažíme, aby tyto klíčové biotopy nebyly nadále přehlíženy a jejich obnova se dostala do povědomí veřejnosti,“ upozornila Bufková.
Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se zvýší hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.
Před revitalizací jsou některé lokality vysušené do takové míry, že na vodu v mokřadu se narazí až metr nebo i níže pod povrchem. Voda držená v půdě mokřadů často nebývá na okem patrná.
„Na první pohled je však objem takto zadržené vody v obnovených mokřadech obrovský. Můžeme s jistotou říci, že ke konci projektu se bude jednat o stovky tisíc kubických metrů vody, která se zadrží v šumavské krajině,“ předpokládá Lukáš Linhart z oddělení vod a mokřadů Správy NP Šumava.
Odměnou pro správce parku jsou výsledky, které jsou okamžitě viditelné. Voda z obnovených pramenišť odtéká přírodními potůčky pomaleji a cestou se může zasakovat. Obnovené potoky rovněž působí líbivě a jejich okolí ihned objevují ptáci, obojživelníci a další živočichové.
„Sledovaná termální data nám také ukazují, do jaké míry mohou obnovené mokřady pomoci tlumit přehřívání krajiny v období sucha, což může být do budoucna přínosem především pro zemědělce i další hospodáře v krajině,“ dodává Linhart.
V roce 2022 se v rámci projektu plánuje obnovit dalších 15 lokalit, mezi nimiž jsou i některá dobře známá místa, například Jezerní slať, Mrtvý luh nebo Novosvětské slatě u Borových Lad.
Neděle, 24. října 2021, 09:00
Na tůně s plochou do 300 metrů čtvrtečních narazí návštěvníci Brd na Padrťských pláních nebo u Strašic. Malé vodní plochy po krajině chráněné krajinné oblasti rozmisťují lesníci Vojenských lesů a statků ČR (VLS). Účel je prostý. Tůně pomáhají...
