Před mohutnou ničivou povodňovou vlnou zachránily při velkých úterních lijácích a masivním tání sněhu nejen Sušici, nebo Rejštejn, ale i další obce, malebné šumavské říčky s mnoha meandry. Díky křivolakým tvarům potoků a mělkým korytům se voda mohla rozlít do okolí a neohrozila tak žádné majetky. Šumavská údolí se zaplnila vodou a nedovolila tak vzniku ničivé povodňové vlny níže v povodí. Snahou NP Šumava je podpora přírodních procesů a schopnost zadržování vody v krajině. Celý proces nám vysvětlil expert NPŠ a specialista na obnovu mokřadů Lukáš Linhart.
Je tedy pravda, že majetky lidí zachránily v úterý před povodňovou vlnou potoky s mnoha zákrutami?
Ano, je to pravda. Jde o fenomén, který lze na Šumavě pozorovat díky typickému reliéfu širokých a mělkých údolí s meandrujícími potoky a říčkami. Právě křivolaký tvar a mělká koryta toků dovolují rozliv do jejich okolí, tzv. nivy, ke kterému dochází za zvýšených stavů vody. Díky vodě rozlité v údolích pak následně nevzniká ničivá povodňová vlna. Potoční a říční nivy jsou důležitými druhy mokřadů, jež dokáží chránit majetky lidí. I proto navracíme šumavské potoky do původních meandrujících koryt.
Napravujete tedy chyby, ke kterým docházelo v minulosti?
Tady u nás v Čechách se v minulosti potoky hodně narovnávaly, regulovaly, dávaly se do přímých linií. To ale způsobuje strašně rychlý odtok vody z krajiny. V krajině, kde se intenzivně hospodaří, tak tam jsme tu krajinu celou přetvořili. Úplně jsme vymazali schopnost krajiny zadržovat vodu. Česká říční síť je zkrácená o třetinu za dobu těch regulací. Za tu dobu také zmizela úplně i podstatná část mokřadů.
Jak to tedy funguje, co by se stalo, když by tam nebyly ty meandry?
Ten potok, který pojme najednou obrovské množství vody, nemá možnost rozlít se do nějakého záplavového území, které by k tomu bylo předurčeno. Kdyby byly všechny ty rozvodněné toky narovnané, zregulované a přišel takový silný liják a tání sněhu, jako tomu bylo teď, tak by se to navalilo do té Vydry a dál do Otavy najednou. A byla by z toho ta obrovská povodňová vlna. Takto se křivka té vlny a toho nárazu, kdy voda odteče, zploští. Zpomalí se odtok vody z krajiny. Je to taková přírodní protipovodňová ochrana. My naštěstí máme na Šumavě zachovalé území, kde spousta toků je v přirozeném stavu. My se to jako správa parku snažíme ještě vylepšovat a navracet do původního stavu ta území, která byla člověkem pozměněna.
Pondělí, 3. ledna 2022, 09:00
Přesně v polovině je projekt LIFE for MIRES (Život pro mokřady), který vrací vodu zpátky do krajiny. V posledních dvou letech se již podařilo obnovit mokřady na ploše 700 hektarů. Do svých původních zvlněných tras se vrátilo také 17 kilometrů...
A daří se to?
Teď už to území má tu schopnost. Je třeba podporovat ty přírodní procesy a schopnost přírody zadržet tu vodu v krajině. Šumava je významnou pramennou oblastí pro Českou republiku. Aktivními zásahy do zregulovaných míst se to snažíme dávat do původního stavu. Snažíme se podpořit myšlenku obnovy krajiny celkově i v podhůří Šumavy. A samozřejmě i jinde v republice. Na spoustě míst se to dělá. Snažíme se lidem ukazovat, jak to příroda umí.
Na kterých místech Šumavy na území Plzeňského kraje se už obnovila ta prameniště i drobné potoky?
V Plzeňské části Šumavy je třeba vypíchnout Prášilsko, tam jsem dělali velké pramenné svahy u bývalé osady Skelná, dělali jsme také velké lesní prameniště na Gerlově Huti a u Rybárny u Modravy. To je místo úplně u hlavní cesty, která vede od Modravy do jádrové oblasti Šumavy, na Tříjezerní slať. Tam se také dělalo velké prameniště včetně potoků. Jedná se o projekt nazvaný LIFE for Mires, obnovují se i mokřady. Plánujeme samozřejmě ještě další lokality, kde se to teprve bude dělat. Druhá taková lokalita bude opět na Rybárnách, letos se plánují další práce nedaleko zaniklé vesnice Kepelské Zhůří. Tam už se udělala spousta revitalizací na Křemelné. Dalším místem je velké prameniště poblíž známé chaty Rovina poblíž Dobré Vody nad Hartmanicemi.
Déšť a tání sněhu na horách zvedly v úterý hladiny šumavských řek Vydra, Otava a Křemelná. Otava už v Rejštejně a později i v Sušici dosáhla třetího povodňového stupně. Problémy ale nezpůsobila. V Rejštejně se už místy mírně dostala ze břehů na okolní louky. Ani v Sušici Otava na třetím povodňovém stupni nepůsobila potíže. V některých nižších polohách se vylila do luk, nic zásadního se ale nedělo. Podle dat ČHMÚ v úterý napršelo na Šumavě přes 50 milimetrů srážek. Nejvíc jich spadlo v Prášilech, a to 59 milimetrů, na Březníku u Modravy 42,8 milimetru. V Železné Rudě napršelo přes 39 milimetrů, v Hojsově Stráži 36,9 a na Filipově Huti u Modravy 35,3 milimetru.
Foto Lukáš Linhart
