Farmářská škola, kontrola stromů přes satelit, školní klimatické zahrady, recyklace plastů a pneumatik a vesnice, která se rozhodla jít cestou udržitelnosti. To je pět projektů, které odborná porota vybrala do finále soutěže E.ON Energy Globe. Vítěz, kterého zvolí veřejnost v hlasování, dostane na svou práci půl milionu.

Braunerova alej v Babylonu na Domažlicku uspěla v populární anketě Alej roku. V krajském kole zvítězila a v celostátním žebříčku obsadila třetí místo. Celkem lidé napříč Českem nominovali 59 stromořadí, tři z první desítky jsou zároveň z Plzeňského kraje.

Rozhodnutí vlády nepokračovat v přípravě zákona o zálohování PET lahví a nápojových plechovek vyvolalo rozdílné reakce mezi ekologickými organizacemi, zástupci průmyslu a obcí. Zatímco ochránci životního prostředí a část výrobců nápojů považují zálohový systém za nutný krok ke snížení plýtvání surovinami a splnění evropských recyklačních cílů, samosprávy a někteří zástupci průmyslu upozorňují na technické nedostatky návrhu, vysoké náklady a možné negativní dopady na obce, malé obchody i současný systém třídění odpadu.

Zelené střechy každým rokem nabývají na významu a vznikají i na budovách panelových domů. Projekt na její zbudování má i 80. mateřská škola v Plzni na Slovanech. Veškeré náklady včetně odstranění původní krytiny odhadují na 2,5 milionu korun. Nápad už podpořil Nadační fond Zelené poklad částkou 500 tisíc korun, přispět ale může i veřejnost.

Na okraji Semněvic na Domažlicku vysadili 107 stromů původních druhů, jabloní, slivoní a střemch. Krajinný sad poblíž dvou obecních vrtů ochrání zdroje pitné vody, zabrání jejich přehřívání a vysychání. Výsadba je součástí projektu Zdravá krajina Plzeňského kraje, řekl ČTK šéf krajského odboru životního prostředí Martin Plíhal.

Subjekty se sídlem v Plzeňském kraji investovaly v loňském roce do ochrany životního prostředí v regionu přes 1,3 miliardy korun, meziročně o třetinu méně. Nejvíce daly do čistíren odpadních vod a kanalizací, investice do nich se ale proti roku 2023 výrazně propadly. Z neinvestičních nákladů směřovala většina prostředků do nakládání s odpady, kde je vykazován dlouhodobý rostoucí trend, uvedla dnes plzeňská pobočka Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Plzeň spustila provoz městské kompostárny za 25 milionů korun. Areál má rozlohu přes jeden hektar a je pod čistírnou odpadních vod v Jateční ulici. V prvním zkušebním roce pojme 2500 tun bioodpadu, což odpovídá objemu, který ročně odeberou čtyři městské sběrné dvory a desítky velkoobjemových kontejnerů. Právě odtamtud bude odpad pocházet. Obsah hnědých popelnic, jaké můžeme vidět v ulicích města, se tam svážet nebude.

Zbytky obědů, slupky od ovoce a další bioodpad z jídelny už ve 21. ZŠ nekončí v popelnici. Škola si pořídila moderní elektrický kompostér, který promění gastro odpad na kvalitní hnojivo. Nová technologie pomáhá nejen v péči o životní prostředí, ale také ukazuje dětem, jak důležitá je recyklace.

Hmyzem roku 2025 jsou světlušky, rozhodla o tom Česká společnost entomologická. Zároveň tím chce seznámit veřejnost s jejich rozmanitostí i s tím, co je ohrožuje. Velký problém totiž představuje světelné znečištění. Světlušky svítí díky bioluminiscenci, kterou využívají ke komunikaci třeba při páření. Umělé osvětlení jim to ale komplikuje. Zároveň se lidé mohou zapojit do pozorování těchto podivuhodných brouků.

Do finále sedmnáctého ročníku soutěže E.ON Energy Globe o ekologický projekt roku postoupilo šest nápadů. Parky pro ochranu ptáků, recyklace vyřazené fotovoltaiky, bylinná farma, půda pro ekologické zemědělce, oprava satelitů laserem a rekonstrukce a přístavbu administrativní budovy. Lidé pro ně mohou hlasovat, vítěz dostane půl milionu na rozvoj svého projektu.