Hmyzem roku jsou světlušky, velmi je ale ohrožuje světelný smog

„Světlušky známe jako symbol letních večerů a mnozí je mají spojené s dětstvím i pohádkami. Ve skutečnosti však většina lidí vůbec netuší, jak tyto brouky skutečně poznat – a že v České republice žijí tři různé druhy, z nichž každý má jiný životní styl," uvedl Michal Andrle z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Podle odborníků je nejrozšířenějším druhem světluška menší. Pouze samci tohoto druhu svítí za letu. Samičky jsou žluté a září z několika bodů rozesetých po celé ploše zadečku. Hnědé larvy jsou podobné trilobitům a svítí také. Největší naší světluškou je světluška věší. Samičky mohou být dlouhé až dva centimetry. Samci tohoto druhu světélkují jen v sebeobraně, ne za letu. Samičky a larvy svítí z několika bodů na spodní straně zadečku. Třetí česká světluška, zvaná světluška krátkokřídlá a je jediným denním druhem ze zmíněných tří. Za normálních okolností tak lidé její světélkování neuvidí.

Foto: Česká entomologická společnost

„Soukromý život světlušek je mimořádně pozoruhodný. Larvy jsou dravé a svou kořist, kterou tvoří převážně hlemýždi a páskovky dovedou vystopovat pomocí slizové stopy. Plže potom usmrtí neurotoxinem, který do něj vpraví jedovými kanálky v kusadlech. Jed kořist zároveň natráví a larva potom obsah vysaje. V larválním stádiu žijí světlušky i dva nebo tři roky. Poté se kuklí a jako dospělci žijí jen v řádu týdnů,“ popisují entomologové.

Česko hledá světlušky

Právě teď je nejlepší doba, kdy můžeme v přírodě potkat světlušky. Dospělé jedince lze pozorovat od zhruba poloviny června až do konce července v závislosti na počasí. Od léta do podzimu jsou v krajině světélkující larvy. „Samci světlušky menší začínají svítit zhruba půl hodiny po západu slunce a největší aktivita trvá zhruba hodinu. Poté lze pozorovat především svítící samičky obou druhů,“ dodávají odborníci.

„Letošní ročník Hmyzu roku doprovází občanská iniciativa „Česko hledá světlušky“, do níž se může zapojit každý – stačí v přírodě vyfotit světlušku a sdílet pozorování na Facebooku nebo v aplikaci iNaturalist. Cílem je získat aktuální data o výskytu těchto ohrožených broukům“ doplnil Andrle.

Světelné znečištění je stále opomíjený problém

Samci nočních druhů světlušek hledají samičky pomocí světlených signálů. Pokud je místo, kde světlušky žijí osvětlené, znemožňuje to světelnou komunikaci, což může zapříčinit vyhynutí celé populace.

Světlušky zná každý z Broučků Jana Karafiáta. Původní loutky z dílny plzeňského loutkáře vystavovalo před časem i Muzeum Loutek v Plzni. Unikátní dioráma obsahovalo 57 původních loutek. Foto: Richard Beneš

„Světlo nevhodně umístěných lamp pak ohrožuje i další živočichy – láká noční hmyz, který je následně dezorientovaný či vysílený, a ruší či mate i obratlovce – ptáky či drobné savce. Světlušky jsou však, spolu s dalšími organismy, ohroženy i jinak – likvidací křovinného patra přicházejí o úkryt během dne i o místo k přezimování,“ upozorňuje Česká společnost entomologická.

Kosení během sezóny zase může usmrtit samice čekající na přílet samečků. Návrat a šíření našich světlušek na nová místa je přitom extrémně obtížný, protože mají nelétavé samice a obtížně překonávají ekologické bariéry. I z těchto důvodů byla světluška větší v roce 2024 zařazena na evropský Červený seznam.