V následujících dnech zasáhnou sousední Německo silné lijáky. Německý meteorologický institut Deutsche Wetterdienst dokonce hovoří o extrémním a nepřetržitém dešti. Podle českých meteorologů dorazí vydatné srážky i k nám, zejména na západ Čech. Předpověď pak jistě nepotěší každého, kdo měl plány na víkend, pršet totiž bude od pátku až do neděle.

Během 24 hodin spadlo nejvíce srážek na Šumavě, místy to bylo i přes 70 milimetrů. Nejvíce se zvedly hladiny právě šumavských řek. Druhý povodňový stupeň platí na Otavě v Sušici a Rejštejně, kde dokonce dosáhla voda krátce i na nejvyšší třetí povodňový stupeň. Vydra v Modravě měla první stupeň, stejně tak Křemelná ve Stodůlkách. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před vydatnými dešti platí pro oblast Šumavy až do čtvrtečního rána.

Kvůli dešti a odtávání sněhu na horách očekávají meteorologové vzestupy hladin řek. Výstraha platí pro Plzeňský kraj od úterního odpoledne až do odvolání. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) může na Šumavě napadnout za 24 hodin až 60 milimetrů srážek.

Déšť a tání sněhu může zvednout hladiny řek v povodí Berounky na západě Čech. Výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) platí od úterního rána pro celé území Plzeňského kraje s výjimkou Kralovicka v okresu Plzeň-sever. Odborníci předpokládají, že hladiny vodních toků dosáhnout minimálně na první stupeň povodňové aktivity.

Počasí koncem léta roku 1890 bylo značně deštivé. Po několika dnech nepřetržitých lijáků byla půda natolik nasycená, že nedokázala pohltit další srážky. Začátkem září se do západočeské metropole donesly informace, že se hladina řeky Radbuzy bude zvyšovat. V pozoru tak okamžitě byla policejní stráž i hasičský sbor. Voda stále stoupala a proud nabýval na síle. Během několika hodin už nájemníky z ohrožených lokalit odvážely loďky.

Ničivá povodeň se do Plzně přihnala před jednadvaceti lety v noci na 13. srpna, na několik dní zcela ochromila dopravu i život obyvatel. Voda zaplavila 11 procent rozlohy města, včetně historického centra. Nejezdily tramvaje i většina trolejbusů, odříznutá byla od města část Doubravka. Voda na několik dní zatopila i řadu příjezdových komunikací do města. Po povodních už nebyla Plzeň stejná jako předtím. Spadlo, či strženo bylo 22 objektů.

Škody po povodních, které Česko zasáhly před deseti lety, jsou většinou dávno opravené. Některá místa jsou nyní proti velké vodě výrazně lépe chráněná, někde ale opatření stále chybí. Třeba na Smědé na Frýdlantsku a na Lužické Nise pod Libercem jsou protipovodňová opatření ve fázi studií. Řešení úřady zatím nenalezly ani v případě možné záchytné vodní nádrže v Brdech, odkud z velkého území stéká voda do řeky Klabavy.

Před deseti lety zasáhly Plzeňský kraj záplavy, které postihly třetinu obcí, napáchaly škody za téměř 280 milionů korun a připravily o život tři lidi. Škody byly zejména na silnicích, mostech, vodohospodářské infrastruktuře a zemědělských porostech. Na rozdíl od ničivých záplav v roce 2002, které si vynutily demolice desítek domů, před deseti lety nebylo třeba po záplavách v kraji srovnat se zemí ani jeden dům.

Vytrvalé deště způsobily na západě Čech vzestup hladin některých vodních toků. Přes první stupeň povodňové aktivity se dostala Úslava v Koterově, kde voda stále stoupá. Rychle se zvedala také voda v Mochtínském potoce na Klatovsku, kde došlo k překročení druhého stupně. Průtok během hodiny ale opět rychle opadl. Plno práce měli pak hasiči v Dobřanech, kde voda z polí zatopila rodinné domy. Hasičům navíc ztížil zásah jeden velmi neochotný řidič.

V Plzeňském kraji už nejsou problémy s mrznoucím deštěm a ledovkou na silnicích a chodnících. Trvaly několik dnů a úrazové ambulance v celém regionu byly plné lidí, kteří na upadli na kluzkém povrchu. Teploty stoupají a ve všech okresech jsou několik stupňů nad nulou. Meteorologové v souvislosti s oblevou naopak varují, že se na Šumavě mohou zvednout hladiny řek.