Byl to nejstrašlivější teroristický útok, s jakým se lidstvo setkalo. 11. září 2001 navždy změnilo dějiny a stačilo k tomu jen pár hodin. Obrovskou tragédii, při které zahynuly téměř tři tisíce lidí, sledovaly miliony diváků v přímém přenosu po celém světě. Mezi nimi i Češi a Plzeňáci, kteří ještě ten samý den začali spontánně nosit květiny k pomníku Díky, Ameriko!

Přeštické prase, kterému se také říká přeštík, proslavilo Pražskou šunku i město na západě Čech, po němž jsou vepříci pojmenovaní. Ve městě slavným pašíkům dokonce věnovali sochu a velkou oblibu sklízí tato zvířata také na statku Lüftnerka v plzeňské zoo. Právě tam se nově radují ze sedmi selátek. Chov těchto prasat ale v minulosti málem zanikl.

Fontánu u nejstřeženějšího plzeňského pomníku Díky, Ameriko! si spletli s toaletou dva opilci. Nejprve se tam vymočil muž a potom i žena. Jejich jednání ovšem neuniklo bdělé obsluze kamerového systému a za dvojicí okamžitě vyrazila hlídka městské policie. I proto, že je památník evidován jako válečný hrob, snaží se město všemi dostupnými prostředky zajistit vhodné chování občanů na tomto místě.

Žulový monolit pod zahradou Chodského hradu stojí přesně v místě, kolem kterého procházeli v květnu 1945 první američtí vojáci. Právě jejich rodiny vznik pomníku iniciovaly a založily také sbírku, ze které přispěly darem 423 tisíc korun. Dosud mělo město pouze pamětní desku. Odhalení památníku nebylo kvůli pandemii možné v den výročí, kdy byly Domažlice osvobozeny, proto se akce uskutečnila ve výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii.

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo po únoru 1948 nejen v Plzni, ale i v dalších místech českého jihozápadu až do roku 1989. Řadu lidí, kteří nechtěli zapomenout a snažili se uctít památku amerických osvoboditelů, čekaly policejní kontroly, výslechy, zatčení, pronásledování či perzekuce. O tom, jak obtížně se v době komunistického režimu vzpomínalo na americké vojáky jsme si povídali s plzeňským publicistou a badatelem Zdeňkem Roučkou. 

Každý rok si v Domažlicích připomínají osvobození americkou armádou. Tradičně se v rámci májových oslav setkávají s veterány druhé světové války, jejich rodinami a přáteli ze sesterského města Two River. Nyní se zde rozhodli vybudovat nový památník, který navrhl klatovský sochař Václav Fiala. Na pomníku bude mimo jiné vojenská helma a tradiční chodský klobouk. Aby mohlo dílo vzniknout, uspořádaly rodiny veteránů v USA sbírku. Svou částí přispěje i město.

Památníku na náměstí T. G Masaryka v Plzni vévodí i socha našeho prvního prezidenta. Konají se zde pietní akty i vzpomínkové akce. Bohužel je místo také oblíbeným terčem vandalů, kteří z podstavce odstraňují písmena. Vedení obvodu už ale došla trpělivost a chce bronz nahradit odlitky z pryskyřice.

Leštění hran a barvení nápisu, to jsou finální dokončovací práce na replice náhrobku slavného malíře Šímy. Z žulového kamene o hmotnosti 200 kilo jej vytesal absolvent SUPŠ a ZUŠ Zámeček v Plzni. Koncem března se pomník dopraví na místo Šímova posledního odpočinku, tedy na francouzský hřbitov de Thiais v Paříži.

Slavný český vynálezce František Křižík, jenž je úzce spjat s Plzeňským krajem i samotnou Plzní, zemřel před 80 lety, 22. ledna 1941. Vynálezce obloukové lampy si město připomnělo položením květin k pomníku Františka Křižíka v sadech, jež nesou jeho jméno. Za město Plzeň výročí připomněl položením květin náměstek primátora Michal Vozobule (TOP 09).