Úterý 8. 4. 2025 | Svátek má Ema
Byl to nejstrašlivější teroristický útok, s jakým se lidstvo setkalo. 11. září 2001 navždy změnilo dějiny a stačilo k tomu jen pár hodin. Obrovskou tragédii, při které zahynuly téměř tři tisíce lidí, sledovaly miliony diváků v přímém přenosu po celém světě. Mezi nimi i Češi a Plzeňáci, kteří ještě ten samý den začali spontánně nosit květiny k pomníku Díky, Ameriko!
„Byl jsem v té době hlavním kaplanem Armády České republiky. Pamatuji si ten nebývalý cvrkot, který se najednou v budově velení armády začal odehrávat. A všichni jsme byli docela zděšeni. Pro mě osobně to byla představa toho, že možná stojíme na prahu ozbrojeného konfliktu, ve kterém armáda a konkrétně i kaplani budou hrát významnou roli. Nakonec to bylo mnohem mírnější, ale přesto to dopady, i na kaplanskou službu, mělo," popsal naší redakci biskup Tomáš Holub.
I tato událost byla jedním z impulsů, proč si jako téma své doktorské práce vybral etické aspekty boje proti terorismu. Při putování v zahraničí zastihla tragická zpráva i slavného plzeňského architekta Jana Soukupa.
„Byli jsme zrovna v Lurdech a když jsme procházeli jeskyní, tak jedné kolegyni zazvonil telefon. Tehdy jsem si ještě říkal, proč má zapnutý telefon, když jsme zrovna na prohlídce? Poté jsme vyšli ven a řekla nám, co se stalo. Zamrazilo nás z toho a následky si neseme pořád. Ačkoli nejsme přímo tam, tak se to týká nás všech. Svět byl v té době už tak rozdělený a tohle to jen posílilo. Upřímně řečeno jsme v té chvíli vůbec netušili, jaký je rozsah té tragédie,“ vzpomíná architekt, který byl mimo jiné i projektantem pomníku Díky, Ameriko! v centru Plzně.
Právě pomník, který připomíná dvě věže Světového obchodního centra, se stal místem, kam Plzeňané přicházeli uctít oběti. Tehdejší primátor Plzně Jiří Šneberger byl v době útoku ve své kanceláři na radnici.
„Vzpomínám si na to, jako kdyby to bylo včera. Seděl jsem na radnici a měl jsem puštěné zprávy. Najednou se tam objevily záběry z New Yorku. Nikdo v tu chvíli nic nevěděl. Jen jsem na to vyděšeně koukal. Bylo to něco strašného. Měl jsem pocit totálního zmaru. Ten samý den jsme zorganizovali tryznu za oběti u pomníku na Americké a nechali jsme lidi spontánně reagovat, nebylo to nijak organizované. Lidé nosili květiny a podobně. Bylo vidět, jak Plzeňáci mají úžasný vztah k Americe a ke svým osvoboditelům. Bylo to dojemné,“ uvedl Šneberger.
„V popředí památníku se na žulovém kvádru také objevila americká hasičská helma, kterou tam položil někdo neznámý, aby tak uctil památku hasičů, kteří tam zahynuli. Byla tam několik dní, ačkoli si mnozí mysleli, že ji určitě někdo ukradne. Helma tam vydržela minimálně týden. Do dneška nevíme, kdo jí tam umístil. Bylo to velmi silné gesto,“ připomíná novinář a šéfredaktor Plzeňské Drbny Richard Beneš.
Nejtragičtější teroristický útok v dějinách lidstva otřásl celým světem, vyvolal válku proti teroru a natrvalo změnil leteckou dopravu. V živé paměti má onen den i současný primátor Plzně Martin Baxa.
„V té době jsem učil druhým nebo třetím rokem na gymnáziu v Plzni. Šel jsem si pro knihy do tehdejší Státní vědecké knihovny a do teď si pamatuji, jak jsem hleděl na záběry hořících mrakodrapů na obrazovkách, které byly umístěné na recepci. Byl to šok a úděs. Nikdy by mě nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát," doplňuje primátor.
Čech Pavel Hlava jako jediný na světě natočil na kameru nárazy obou letadel do Světového obchodního centra.Slunečné dopoledne na dolním Manhattanu narušil hluk leteckých motorů. Krátce na to se ozvala obrovská exploze. Do severní věže dvojčat naráží stroj American Airlines. Po nárazu prvního Boeingu si možná mnozí mysleli, že jde o nehodu nebo jeden náhodný útok. O 16 minut později obrovskou rychlosti naráží další letadlo do druhé věže. Celou událost sledovaly v přímém přenosu miliony lidí.
Těžce poškozená jižní věž dvojčat se po hodině zhroutila. Smrt v ní našlo 630 lidí. Před půl jedenáctou dopoledne se zhroutila i druhá věž, která s sebou vzala i přilehlý hotel. Přes 1300 lidí zde umírá. Obrovské ztráty sčítají i záchranáři. Těch zahynulo přes čtyři sta.
Koláž, na které jsou zachyné téměř všechny oběti útoku.
Vražedný útok sítě Al-Káida v čele s Usámou bin Ládinem si v USA vyžádal smrt téměř tři tísíců lidí a přes 25 tisíc zraněných. První dva stroje narazily do mrakodrapů Světového obchodního střediska v New Yorku, třetí do budovy Pentagonu ve Washingtonu. Čtvrtý letoun se zřítil v Pensylvánii nedaleko Pittsburghu, aniž zasáhl cíl. Šlo o nejtragičtější teroristický útok v historii, který změnil celou Ameriku, leteckou dopravu a vlastně i celý svět.
Chceš nám něco sdělit?Napiš nám
