Zoo se raduje ze selátek přeštického prasete, unikátní plemeno má dokonce svůj pomník

Sedm selátek přeštického prasete přišlo na svět 6. srpna v odpoledních hodinách. Jedná se o pět samců a dvě samice. „Matkou je tříletá prasnice narozená v naší zoo a dvouletý kanec ze zemědělského podniku v Mladoticích. V současné době chováme dvě prasnice, kance a jejich potomky,“ vysvětluje mluvčí zoologické zahrady Martin Vobruba.

Přeštické prase je výsledkem úspěchu plemenářů, kterým se ho podařilo vyšlechtit z původního druhu takzvaných klapouchých prasat, jenž se kolem roku 1850 na Přešticku, Klatovsku a Domažlicku chovala. V roce 1964 bylo černostrakaté přeštické prase uznáno jako samostatné plemeno. Namále ale měli přeštíci za války, kdy Němci zakázali chov černých prasat, protože pomalu rostla. Přesto se podařilo chov zachránit a přeštíky opět rozmnožit.

Plemeno se vyznačuje vynikající chutí masa, které je po úpravě křehké a šťavnaté. Přeštíci se dobře rozmnožují a lépe odolávají nemocem a stresu. Před válkou se z nich vyráběla slavná Pražská šunka. Oproti ostatním plemenům ale roste pomaleji a má více tuku. Také toho podstatně více spořádají. O jejich maso ovšem bývá obrovský zájem, zejména mezi vyhlášenými restauracemi, které si potrpí na kvalitní suroviny. Hlavní význam přeštického prasete ale spočítá v tom, že se jedná o původní české plemeno.

Jediný prasečí pomník v Česku

Na své chovatelské úspěchy jsou v Přešticích patřičně hrdí a prasatům věnovali dokonce sochu. Slavné sousoší vytvořil keramik Jaroslav Podmol v roce 1957. Původně měli být vepři na náměstí a stát se součástí nové fontány, která měla nahradit původní kašku se sochou svatého Václava. Zasáhli však památkáři, a tak vepři putovali před radnici, což mnohým přišlo velmi vtipné. Socha se zanedlouho opět stěhovala do rohu náměstí. V 70. letech dílo našlo definitivní místo, kde je dodnes, tedy před budovu bývalých kanceláří JZD vedle kostela u výpadovky na Klatovy. 

Vepříci z Přeštic před časem zvítězili v anketě iDNES o nejbizarnější sochu v Plzeňském kraji. Město si připsalo i druhé místo, které připadlo památníku kosmonautů postavených v akci Z. foto: drobnepamatky.cz.

I přes 60 let starý pomník jde stále s dobou. S příchodem pandemie loni v březnu také sochy vepřů navlékli roušky. Ušila jim je místní žena, která s dalšími dobrovolníky vyrobila více než 1 400 ústenek pro potřebné. Z recese či pro odlehčení atmosféry překryli látkové „maxi roušky“ nejen rypáky prasátek, ale také obličej sochy Žebračky a kosmonautů. Ochranu dýchacích cest dostal také v Plzni slavný andělíček Vošahánek umístěný na kovové mříži venkovního oltáře chrámu sv. Bartoloměje.