Je tomu přesně 35 let od vyhlášení Národního parku Šumava. Spolu s NP Bavorský les jde o největší ryze přírodní území ve střední Evropě. Na Šumavu míří davy turistů a objevují se tam i chráněné druhy, jako třeba rys, tetřev, puštík nebo vlk obecný. Daří se tam navracet i kriticky ohrožené druhy rostlin a obnovovat cenné mokřady.

K vodě to Ivu Bufkovou táhlo od dětství. Hodně ji ovlivnila setkání mladých biologů a pozdější působení v Národním parku Šumava, kde se věnuje obnově mokřadů. Právě za tuto činnost obdržela Cenu Josefa Vavrouška za výjimečný počin. Díky jejímu vedení mezinárodního projektu LIFE for MIRES se od roku 2018 podařilo revitalizovat více než 2700 hektarů mokřadní krajiny.

Z krajiny mizí ptáci, nejvíce z polí a luk. Ubývat ale začali také z lesů. Vyplývá to z aktualizované zprávy, kterou pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) zpracovala Česká společnost ornitologická. Početnost běžných druhů ptáků v České republice dlouhodobě klesá.

Systém akumulace dešťové vody, který ušetří až 10 000 krychlovým metrů pitné vody ročně, rozšiřuje plzeňská společnost Daikin. Tato voda se ve výrobním závodě, který je přední producent klimatizačních jednotek a tepelných čerpadel, využívá jako chladící médium v laboratořích, k zálivce a na toaletách. Díky projektu se navýší kapacita aktuálních nádrží na více než dvojnásobek, což přinese významnou úsporu pitné vody a podpoří ochranu životního prostředí.

Kdo naváže na vítěze loňského ročníku, společnost NIL Textile, a stane se letošním udržitelným projektem roku? Soutěž E.ON Energy Globe, prestižní tuzemské ocenění v oblasti ekologie, udržitelnosti a ochrany životního prostředí, odstartovala svůj už 16. ročník.

Jednu poškodily povodně a na druhé se naopak podepsal zub času. Řeč je o dvou vodních nádržích v Českém lese, které pracovníci Lesů ČR v těchto dnech zrekonstruovali. Cílem je vrátit vodu do lesů a zmírnit dopady klimatické změny. V neposlední řadě poskytují tyto biotopy útočiště pro vodní druhy rostlin i živočichů.

Celkem 11 nových tůní o celkové rozloze 670 metrů čtvrtečních zbudovaly Vojenské lesy a statky (VLS) na pláních poblíž Padrťských rybníků v Brdech. Cílem programu, který odstartoval v roce 2018, je zadržet vodu v krajině a vytvořit vhodné podmínky pro vzácné i běžné živočichy a rostliny.

Dvouletý býk zpětně šlechtěného pratura z Nizozemí doplnil stádo v pastevní přírodní rezervaci Janovský mokřad u dálnice D5 nedaleko Nýřan. Ochránci přírody doufají, že se díky němu podaří založit novou chovnou linii. Rezervaci vytvořil Plzeňský kraj a v současné době tam žije i menší skupina divokých koní. Spatřit tam lze také vzácné ptačí druhy jako je například polák malý, bramborníček hnědý nebo jeřáb popelavý.

Velcí kopytníci v přírodní rezervaci Janovský mokřad mají k dispozici větší výběhy. Původních 11,7 hektarů navýšil Plzeňský kraj o dalších 8,9 hektarů. V mokřadním biotopu žijí menší stáda divokých koní a zpětně šlechtěných praturů. V následujících týdnech by měla do rezervace přijet další zvířata, aby zvládla spásat tyto rozsáhlejší plochy. Kopytníky bezplatně poskytla organizace Česká krajina.

Ochrana životního prostředí není tématem pouze pro firmy a vlády, ale i pro domácnosti a jednotlivce. Problematika to však není jednoduchá a člověk i s dobrým úmyslem častokrát tápe. Společnost Mastercard proto představila ve spolupráci se švédskou společností Doconomy svou vlastní uhlíkovou kalkulačku. Ta se od těch ostatních liší tím, že je přímou součástí aplikace internetového bankovnictví. Uživatelům tak umožňuje zamyslet se nad svým nákupním chováním díky podrobnějším informacím o uhlíkové stopě u každé transakce. Díky tomu lze snadněji pochopit, co ve každodenní spotřebě představuje například 2 kg CO2, což může znít jinak velmi abstraktně.