Náraz do skleněných ploch i elektrického vedení. Podle České společnosti ornitologické (ČSO) takto každoročně zbytečně zahynou statisíce ptáků. Mnohým úhynům by podle ní šlo snadno zabránit. Potřebují ale data, s čímž může pomoci i veřejnost. Nový program Ptačí pasti sleduje nálezy uhynulých nebo zraněných ptáků. Zapojit se může kdokoli.

Velkolepé sídliště pro břehule říční vybudovali experti na ochranu ptactva poblíž přírodní rezervace Nový rybník nedaleko Líní u Plzně. Ptáci si ale v připravené hnízdní stěně nedokázali vlastními silami vyhrabat nory. Ke slovu tak přišly ruční vrtačky, díky nimž se podařilo vytvořit potřebné otvory.

Sýčků na území Česka po desetiletí ubývalo a dnes jeho populaci odhadují přírodovědci na méně než sto párů. O jejich návrat do přírody se snaží záchranné stanice, které první pokusy uskutečnily na Klatovsku a jižním Plzeňsku. Jejich aktivity podporuje také Plzeňský kraj, který se podílí i na několikaletém česko-bavorském záchranném programu.

Tisovské rybníky jsou jedním z mála útočišť pro vodní ptáky v Plzeňském kraji. Přírodovědci tam pozorují například potápku malou, motáka pochopa, rákosníka proužkovaného nebo slavíka modráčka. Nejvzácnějším hnízdním druhem je pak jeřáb popelavý. Postupem času se ale rybníky zanesly bahnem a kvalita vody se zhoršila. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK) proto rozhodla o odbahnění a opravě rybníků, které jsou v majetku státu.

Správa Národního parku Šumava bude projednávat návrhy klidových území, kde by měla platit nová časová omezení vstupů pro turisty. Důvodem je ochrana vzácného sokola stěhovavého i silně ohroženého tetřívka obecného. Oba druhy totiž hnízdí i na místech, kam mají návštěvníci parku přístup a mohou je rušit. Tato pravidla zavedl park už před lety například na Stožecké skále, která je od března do půlky července pro turisty uzavřená. Díky tomuto opatření tam sokoli znovu úspěšně hnízdí, dříve jim ale hrozilo vyhynutí.

Tisícovky vodních ptáků sečetli během jednoho dne plzeňští ochránci přírody na řece Berounce. Mezi pozorovanými druhy bylo například několik kusů orla mořského, ledňáčci i vzácné severské druhy kachen, které u nás zimují. Během akce se ornitologové rozdělili do čtyř týmů a na kánoích projeli 56 říčních kilometrů.

Na první obhlídku části sledovaných čapích hnízd na území Plzeňského kraje vyrazili experti z plzeňského Dobrovolného ekologického spolku ochrana ptactva (DESOP). Našli na některých hnízdech vajíčka, ale i vylíhnutá mláďata. Některá z nich už bylo možné okroužkovat. Někde byla bohužel mláďata uhynulá. V jednom případě se průzkumníci setkali i s tuhým odporem čapí matky bránící své potomky před vetřelci a skončilo to krvavým zraněním.

Zatímco čápi už odletěli z Česka na africká zimoviště, nebo do teplejších jižních částí Evropy, do těžké práce se pustili dobrovolníci z plzeňského ekologického spolku na ochranu ptactva DESOP. Nastal pro ně čas každoročních rekonstrukcí, úprav a údržby prázdných čapích hnízd.