Ročně zbytečně zahynou tisíce ptáků, mapa upozorňuje na problematická místa

„Potřebujeme vědět, kde a proč se ptáci zabíjejí. Takové údaje nám zatím chybí. Právě proto spouštíme program Ptačí pasti,“ říká Alena Klvaňová, vedoucí oddělení výzkumu a monitoringu ČSO. 

Klíčovou roli v programu hraje veřejnost. „Lidé nám mohou pomoci nasbírat množství dat, které bychom jinak neměli šanci získat. Díky tomu budeme moci zjistit, kolik ptáků hyne v důsledku jednotlivých hrozeb, které příčiny úhynů jsou nejčastější, jaké druhy postihují nejvíce a která místa jsou pro ptáky nejnebezpečnější. Získané údaje nám také pomohou lépe porozumět faktorům, které tyto úhyny ovlivňují,“ vysvětluje Klvaňová.

K odeslání záznamu není potřeba registrace a hlášení lze vyplnit přímo v terénu během několika vteřin. „Čím více lidí se do mapování zapojí, tím přesnější obrázek o rozsahu problému získáme,“ říká Filip Tuháček, koordinátor programů občanské vědy ČSO. 

Mezi sledované příčiny úhynů patří kolize s dopravními prostředky, úrazy ptáků elektrickým proudem na linkách vysokého napětí či predace kočkou. „Zajímají nás také ptačí choroby, které se mohou snáze šířit například kvůli častějšímu kontaktu ptáků na krmítkách, i další typy nástrah, jako jsou lepové pasti nebo různé sítě chránící ovocné keře či provázky, do nichž se mohou ptáci zamotat,” říká Tuháček.  

Pastí mohou být nádrže s vodou i okapy

Riziko pro ptáky představují také technické pasti, jako jsou nádrže s vodou, bazény a sudy, ve kterých se ptáci mohou utopit, nebo nezabezpečené komíny, okapy a další duté prostory, ze kterých se nedokážou sami dostat. „To jsou typy pastí, ve kterých často hynou ptáci hnízdící v dutinách, ale například i silně ohrožené sovy pálené nebo kriticky ohrožení sýčci obecní. Ptačí pasti ohrožují všechny ptáky, ale největší dopad mohou mít právě na málo početné ptačí druhy,” upozorňuje Tuháček. 

Některé příčiny, jako například nárazy ptáků do skel nebo úmyslné pronásledování ptáků, ČSO dlouhodobě monitoruje. „O jiných, neméně významných příčinách úhynů, však máme zatím jen velmi málo údajů. Například pokud jde o počet ptáků usmrcených ročně na silnicích nebo domácími kočkami. Přitom víme, že se jedná o vážný problém – odhady pro celou Evropu hovoří až o 194 milionech ptáků ročně usmrcených silniční dopravou a o stovkách milionů ptáků ročně zabitých kočkami,“ vyčíslil Tuháček. 

Na okna lze umístit jednoduché nálepky. V bazénech i menších nádržích s vodou zase může pomoci jednoduchý plovák, foto: Ludmila Korešová

Kromě shromažďování potřebných údajů je cílem programu také poskytnout lidem konkrétní doporučení, jak úhynům ptáků co nejlépe předcházet. „Už teď například funguje spolupráce na zabezpečování nebezpečných prosklených zastávek hromadné dopravy nebo sloupů elektrického vedení. Větší množství dat by mohlo pomoci vytipovat nové rizikové úseky nebo konkrétní zastávky,“ sděluje Klvaňová. 

Do zabezpečení některých typů pastí se mohou lidé pustit sami ve svém okolí. Okna či zimní zahrady lze jednoduše polepit samolepkami. Stejně tak lze snadno zabezpečit nádrže s vodou, bazény nebo duté prostory, jako jsou různé roury nebo už zmíněné okapy. 

Zapojit se do projektu je snadné. Pokud lidé najdou zraněného, uhynulého nebo nemocného ptáka, stačí vyplnit formulář na webu cso.cz/pasti, uvést základní informace o nálezu a pokud možno přiložit fotografie ptáka i pasti. Všechna míst se už teď zobrazují na interaktivní mapě.