Na území Plzeňského kraje bylo od 1. ledna do konce roku 2024 registrováno celkem 8 996 trestných činů, což ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku činí pokles o 566 trestných činů. V samotné Plzni klesl o 86 počet případů registrované kriminality, oproti roku 2023. Celkem se v Plzni jednalo o 4303 případů. Loni kriminalisté v kraji vyšetřovali 13 vražd.

Jen malé procento Ukrajinců se dopouští protiprávního jednání. Plzeňané to ale vnímají zcela jinak a pocit bezpečí u nich rapidně klesl. Také o tomto tématu se hovořilo na debatě se zástupci ukrajinské ambasády, ukrajinské komunity a městské policie. Důležitá je podle samotných Ukrajinců hlavně komunikace a ujasnění pravidel, která jsou pro všechny stejná, nehledě na kulturní zvyklosti.

Policisté z Plzeňského kraje mají na svém kontě další úspěšné dopadení výrobců a distributorů pervitinu. V jejich rukou skončili například dva muži ve věku 30 a 40 let, kteří minimálně od června letošního roku téměř každý den distribuovali pervitin dalším osobám.

V souvislosti s událostmi na univerzitě se v Plzni opět řeší otázka bezpečnosti. Primátor Roman Zarzycký (ANO) jednal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN). Výsledkem je, že se zástupci města zapojí do pracovní skupiny ministerstva a pokusí se zpracovat návrhy pro změnu legislativy. Mělo by jít třeba o zavedení pravidla, kdy se po určitém počtu přestupků bude jednání posuzovat jako trestný čin. Podle Rakušana je v Plzni bezpečnostní situace dobrá, což mu měl potvrdit i ředitel městské policie. Oba politici o novinkách informovali prostřednictvím sociálních sítí.

Kvůli dlouhodobému nedostatku státních policistů na Tachovsku muselo osmitisícové Stříbro posílit tým městských strážníků na současných 12 lidí. Ročně na ně teď vydá přes deset milionů korun. Podle starostů obcí z příhraničního Tachovska jsou policisté v obcích kvůli podstavu vidět stále méně. Obávají se možného zvýšení kriminality. V okrese jsou přitom vyjma Plzně největší průmyslové zóny s nejvyšším počtem pracujících cizinců.

Novou debatní sérii nazvanou Na stopě fenoménu true crime připravila Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje (SVK PK) na rok 2025. Navazuje na úspěšný cyklus #plzeňskézločiny, který přilákal tisíce návštěvníků. Zaměřuje se na oblíbený žánr true crime, tentokrát z pohledu odborníků z různých profesí – historiků, novinářů, vyšetřovatelů, behaviorálních expertů i spisovatelů.

Policie stíhá osm lidí za ilegální zaměstnávání Moldavanů a padělání dokladů. Tento týden o tom informovala národní centrála proti organizovanému zločinu, která odhalila padělání rumunských občanských průkazů pro občany Moldavska za účelem legalizace jejich volného přístupu na trh práce v České republice.

Už více než rok uniká spravedlnosti bestiální vrah, který svou oběť pobodal a znetvořil. Bezhlavé tělo našel kolemjdoucí poblíž kostela sv. Jiří v Plzni na Doubravce. V řece Berounce plavalo několik dní. Na případu stále pracuje vyčleněný tým kriminalistů. Tato vražda je jedinou, kterou se v uplynulém roce nepodařilo objasnit. Celkem došlo v roce 2023 ke 13 případům vraždy nebo pokusů o ně. Toto číslo je nejvyšší za posledních pět let.

Plzeňští radní schválili přijetí dotace od ministerstva vnitra. Podporu ve výši 1,44 milionu využije město na čtyři projekty v oblasti prevence kriminality. Konkrétně to má být na asistenty prevence kriminality a Probační a resocializační program NABOSO. Peníze dále půjdou na organizaci letního dětského tábora s městskou policií a peníze pomohou také s uskutečněním vícedenního zážitkového pobytu pro děti ze znevýhodněných rodin, který bude v režii společnosti Člověk v tísni a neziskovky TADY A TEĎ.

Policisté za minulý rok evidují 10 207 trestních činů na území Plzeňského kraje. V porovnání s rokem 2021 jde o nárůst téměř o čtvrtinu. Velmi se na tom ale podepsala vládní protiepidemická opatření, díky kterým kriminalita předloni naopak významně poklesla. V roce 2022 došlo k sedmi vraždám, z toho tři byly pokusy a dvě dokonané. Jedna stále čeká na své objasnění.