Nesmírně statečnou a noblesní ženu, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust, si připomnělo město Rokycany. Zdeňka Fantlová se narodila před 102 lety a zemřela ve věku 100 let. Její život by vydal na hollywoodský trhák. Prošla několika koncentračními tábory, včetně Osvětimi. Přežila i pochod smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval.

Na hollywoodský trhák by vydal život Zdenky Fantlové z Rokycan, která jako jediná z židovské rodiny přežila holokaust a nakonec se dožila 100 let. Prošla několika koncentračními tábory včetně Osvětimi i pochodem smrti. Při jednom transportu, který projížděl shodou okolností městem, kde předtím žila se Zdence podařilo z vlaku vyhodit slavný moták. Ten se zázračně dostal k adresátům a dodnes se uchoval. U příležitosti prvního výročí úmrtí Zdenky Fantlové teď město Rokycany položilo tři kameny zmizelých, věnované rodině Fantlových.

Tři desítky kamenů zmizelých, které připomínají oběti nacistické perzekuce, přibyly do chodníků v ulicích Plzně. Mosazné kostky jsou vkládané před domy, nichž tito lidé žili před násilným sestěhováním a deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů. Letos si zároveň připomínáme 80 let od doby, kdy byly z Plzně vypraveny tři transporty s více než 2 600 Židy, konce války se dožilo pouze 209 z nich.

Jako mladá židovská dívka prošla Zdenka Fantlová čtyřmi koncentračními tábory. Na svobodu se znovu dostala až v dubnu roku 1945. Z celé rodiny zůstala naživu pouze ona. Podle jejích slov jí dodávala sílu naděje a láska ke snoubenci. Ani jeho už znovu nespatřila. Zdenka žila a chodila do školy v Rokycanech a stále na ně vzpomíná. Právě tam ji také ke stým narozeninám odhalili pamětní desku. Stále vitální dáma momentálně žije v Anglii a shodou náhod v domě, kde se spřádaly plány operace Antropoid.

Dvanáctiletou židovskou dívku Věru Kohnovou, která se za druhé světové války stala jednou z plzeňských obětí holokaustu, připomíná pamětní deska na jejím rodném domě v Koperníkově ulici pamětní deska. Dívčina podoba se nedochovala, zůstal po ní jen deník, který si psala půl roku před nuceným odjezdem do Terezína. Na devadesáti stránkách v něm dětskýma očima zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky deníku je Věra Kohnová přirovnávána ke známější židovské autorce deníku Anně Frankové.

Čas nezapomnění, tak se jmenuje nová výstava, kterou si město Plzeň prostřednictvím historických dokumentů a fotografií připomíná 80 let od transportů Židů do Terezína. V lednu 1942 bylo ve třech skupinách deportováno z nákladového nádraží v Plzni do ghetta v Terezíně 2604 mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo jen 204 z nich. Výstava v mázhauzu radnice i ve veřejném prostoru před radnicí a ve Smetanových a Štruncových sadech začne v pondělí a potrvá do 28. ledna, venkovní část do 3. února.

Stejně jako loni se i letos kvůli protiepidemickým opatřením uskuteční veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa pouze virtuálně. Akci organizuje Institut Terezínské iniciativy, připojit se lidé mohou prostřednictvím online vysílání, které se uskuteční 8. dubna. Letos je to už popáté, co si Plzeň takto společně připomíná oběti nacistické rasové ideologie za druhé světové války.

Davy zvědavých lidí přihlížely, jak stovky plzeňských židů jdou v zástupech na nádraží, kde na ně čekal vlak, který je měl odvést do Terezína. Téměř polovina z nich pak pokračovala do ghett na polském území. Dostavit se měli na shromaždiště ve Štruncových sadech. Mezi 18. a 26. lednem roku 1942 ve třech transportech opustilo své město 2 064 obyvatel, většina z nich navždy.

Otto Eisenschiml, Max Winterstein, rodina Bondyových, Naschauerových nebo Burgových. Většina těchto Plzeňanů zahynula v Osvětimi, Terezíně a Izbici. K celoevropskému projektu uctění obětí holokaustu se Plzeň připojila už počtvrté. Před domy, kde tito lidé žili jsou instalovány takzvané kameny zmizelých. Přímo z Plzně odjelo v transportech 2 613 židovských mužů, žen a dětí. Konce války se dožilo 209 z nich.

Už počtvrté se dnes město Plzeň připojuje k celoevropskému projektu k uctění obětí holocaustu instalací dalších 24 takzvaných kamenů zmizelých (Stolpersteine) na deseti místech ve městě. V současné době tak již bude v Plzni na chodnících před domy, v nichž lidé žili před deportací do koncentračních nebo vyhlazovacích táborů, umístěno celkem 57 pamětních kamenů.