Tíhu poutníků, kteří se s procesím vypravili do Emauz, nevydržel přesně před 167 lety provizorní most přes řeku Otavu v Sušici. Most se i s lidmi zřítil do vody na Velikonoce 24. dubna 1859. Při obrovské tragédii tehdy zahynulo přes 50 poutníků, dalších 100 vyvázlo se zraněním. O nehodě psal i proslulý šumavský spisovatel Karel Klostermann.

Po několika letech příprav se těsně před Vánocemi naplno otevírá veřejnosti Dům Karla Klostermanna v objektu bývalé barokní fary na šumavském Srní. Po Klostermannovi se na Šumavě jmenuje řada míst, ale až doposud neexistovalo žádné jeho muzeum, kde by bylo možné pochopit, o čem vlastně psal, proč a jak. Slavnostní otevření se uskuteční v pátek 19. prosince.

Na první pohled velmi podivně, pro někoho až morbidně, to vypadá v posledních dnech u slavné a zázračné Hauswaldské kaple nedaleko od šumavského Srní. Místo u Hauswaldské kaple je opředeno mnoha legendami. V historických pramenech je popsána celá řada zázraků, které se na tomto místě udály. Lidé tam teď nahromadili velké množství různých předmětů. A mnohým turistům se to nelíbí. Podobně to tam ale vypadalo i v době staré Šumavy. A psal o tom i Karel Klostermann.

Tíhu poutníků, kteří se s procesím vypravili do Emauz, nevydržel přesně před 165 lety provizorní most přes řeku Otavu v Sušici. Most se i s lidmi zřítil do vody na Velikonoce 24. dubna 1859. Při obrovské tragédii tehdy zahynulo přes 50 poutníků, dalších 100 vyvázlo se zraněním. O nehodě psal i proslulý šumavský spisovatel Karel Klostermann.

Od úmrtí Karla Klostermanna uplynulo letos sto let. Jeho odkaz ale stále žije, což dokládá nově vznikající expozice v objektu bývalé barokní fary v Srní. Návštěvníci se tam budou moci blíže seznámit se životem slavného spisovatele i s dobou, ve které žil. Celkové náklady na rekonstrukci a následné úpravy vyjdou na 16,8 milionu korun. Projekt podpoří i Plzeňský kraj dotací ve výši 1,2 milionu korun. Hotovo by mělo být v polovině příštího roku.

Veliká tragédie se stala na Velikonoce v Sušici roku 1859, když se procesí poutníků vypravilo do Emauz. Lidé se zastavili na provizorním mostu přes řeku Otavu. Ten jejich tíhu neunesl a zřítil se do vody. Zahynulo tehdy přes 50 poutníků, dalších 100 vyvázlo se zraněním. O nehodě psal i proslulý šumavský spisovatel Karel Klostermann.

Obrovský ohlas vzbudila historická kuriozita s vyobrazením Adolfa Hitlera na reliéfu, který je od roku 1936 umístěn u vstupu do budovy spořitelny v Sušici. Na tuto skutečnost upozornila před týdnem jako první redakce Plzeňské Drbny. Zatímco portrét československého prezidenta Edvarda Beneše a Hitlera je nezpochybnitelný, tajemstvím zůstává i nadále totožnost třetího muže vpravo. I o něm lidé bouřlivě diskutovali. Někteří v něm poznali legendárního šumavského spisovatele Karla Klostermanna.

Hrob plzeňského spisovatele, bývalého ředitele městské knihovny a jednoho z prvních držitelů Ceny města Plzně Miloslava Nohejla se stane čestným hrobem. Návrh posvětili radní města, ještě to ale musí potvrdit zastupitelé. Aktuálně město pečuje o 47 čestných hrobů významných osobností spjatých se Západočeskou metropolí. Jsou mezi nimi umělci, politici nebo vědci.

Přesně jeden rok trvalo vybudování nového náměstí, které oblíbenému rekreačnímu centru v Železné Rudě dlouhodobě chybělo. Na místě je menší kašna, schodiště, terasy, dlažba a lavičky. Se stromy a květinami tak tvoří klidovou zónu. Vedení města doufá, že tím posílí návštěvnost. Město získalo na stavbu dotaci zhruba šest milionů korun od ministerstva životního prostředí.

Legendární šumavské postavy i známé příběhy ožily poprvé v komiksu, který se bude líbit nejen dětem, ale i dospělým. Víte, kdo to byl Sepp Rankl, co se dělo na Zlaté stezce a jak se osidlovala Gabreta? Autoři pokřtili novou publikaci nazvanou Příběhy ze Šumavy v komiksech stylově v Kašperských Horách.