Reliéf s Adolfem Hitlerem umístěný u vstupu do spořitelny v Sušici si nadále uchovává jedno velké tajemství

Podle některých pramenů měl muž v pravé části reliéfu představovat některého z tehdejších rakouských politiků. Žádnému z nich se ale nepodobá. Rakouský spolkový kancléř Kurt Schuschnigg nosil brýle, neměl plnovous a vypadal úplně jinak. Stejně tak to není ani rakouský meziválečný politik a státník Engelbert Dollfuss, ten vypadal také mnohem mladší a rovněž neměl plnovous. Navíc zorganizoval první státní odpor proti expanzi Třetí říše a byl zavražděn už v roce 1934. A Plnovous podle fotografií neměl ani tehdejší rakouský prezident Wilhelm Miklas. Také on se honosil jen knírem. Sám autor reliéfu Josef Matějů o neznámém muži nic neuvedl.

„Domnívám se, že třetí portrét vpravo je šumavský německo-český spisovatel Karel Klostermann. Autor reliéfu se zřejmě inspiroval jeho portrétem na plzeňském hřbitově. Také si myslím, že v centru Šumavy na Klatovsku neměl autor plastiky potřebu připomínat Rakousko, resp. trojmezí, ale pouze česko-německou hranici,“ reagoval na článek jeden z mnoha našich čtenářů. A nebyl zdaleka jediný, kdo v tajemném muži poznal slavného šumavského spisovatele.

K záhadné postavě vpravo se vyjádřil badatel a publicista Zdeněk Roučka, který se specializuje právě na Šumavu a období II. světové války. „Hlavní motivy a symboly reliéfu jsou naprosto jasné. Je to oslava práce obyvatel Šumavy, oslava prostých  lidí, kteří s Šumavou žili a která jim dávala živobytí  v každodenní dřině.  A právě oni potřebovali ve velkém služby spořitelny. Nahoře v té nejvíce diskutované části je evidentně vlevo prezident Edvard Beneš, uprostřed německý říšský kancléř Adolf Hitler. Já osobně jsem přesvědčen o tom, že vedle něj vpravo Karel Klostermann není, byť v té době představoval obrovský symbol Šumavy a jeho knihy se hodně četly i vydávaly,“ řekl Roučka.

„Prostudoval jsem znovu celou řadu fotografií slavného spisovatele z mého bohatého archivu. Mám je z doby přípravy knihy Šumavou Karla Klostermanna z r.2008. Mistr Klostermann měl lysinu do temene hlavy, ale vzadu měl vlasy. Neměl tak tvrdé rysy, jako muž vyobrazený na reliéfu. Klostermann navíc nosil brýle, vizuálně vypadal jinak. Pokud by snad mělo být záměrem autora reliéfu vyobrazit také Klostermanna, tak ten se mu rozhodně nepovedl. Znovu ale zdůrazňuji, slavný spisovatel to není! Muž na reliéfu vpravo vypadá také mladší a mohutnější. Navíc mi tam Klostermann do té zvláštní společnosti úplně nesedí,“ konstatoval Zdeněk Roučka.

Badatel zdůraznil, že na kontroverzní dílo je třeba pohlížet v kontextu tehdejší doby. „My se na všechno dnes díváme z pohledu naší doby, kdy všechno víme a známe onu historii. Tohle je ale rok 1936. Šumava je plná německy mluvících obyvatel, tedy Čechů německé národnosti. Právě oni žili v drtivé většině v horských oblastech Šumavy. V Německu je prosperita, válka je daleko a nikdo netuší. Daleko je i temný rok 1938! Všichni vidí jen sociální výhody a to, že Německo stoupá prudce nahoru. Je tam Beneš, který je představitel Československa a je tam Hitler, který je představitelem sousedního Německa,“ řekl Roučka. Podle jeho nelze například vyloučit, že záhadný obličej může být např. tehdejší ředitel spořitelny, nebo někdo z vedení města Sušice. „Nedomnívám se, že by tam měl být nějaký rakouský politik, jak se také spekuluje. Nedává to logiku… Záhada tedy trvá dál,“ dodal Zdeněk Roučka.

Zcela jistě oním tajemným mužem není ani meziválečný starosta Sušice Jan Seitz, který rovněž nenosil plnovous. Právě on do výklenku u vstupu spořitelny prosadil na svou dobu unikátní plastický reliéf o rozměrech 2,5 x 4 metry. Deska umístěná na rohu Poštovní ulice a náměstí Svobody skládající se ze tří částí s hnědou glazurou je v dolní části opatřena nápisem "SUŠICE - BRÁNA ŠUMAVY. PROVEDENO L. P. 1936 V PADESÁTÉM VÝROČÍ SPOŘITELNY MĚSTA SUŠICE. MODELOVAL JOSEF MATĚJŮ". V roce 1936 oslavila sušická spořitelna padesáté výročí svého založení. Od té doby tam reliéf nepřetržitě je. 

Levá část reliéfu odkazuje na dávnou minulost Sušice. Jedná se o rýžování zlata v řece Otavě a kupeckou solnou stezku, která městem procházela. V popředí dva muži rýžují zlato, ve středním plánu tři obchodníci, nesou náklad zboží. Pozornosti ovšem často unikne právě horní část tohoto reliéfu. Ta totiž připomíná skutečnost, že se na Šumavě stýkaly a dodnes stýkají hranice tří zemí - Československa, Německa a Rakouska.