Místo posledního odpočinku spisovatele a knihovníka Miloslava Nohejla se stane čestným hrobem

„Miloslav Nohejl se narodil 26. května 1896 v Plzni. Byl význačným českým spisovatelem takzvaného vitalismu a plzeňským meziválečným novelistou a romanopiscem, knižně vydal přes 20 publikací. V plzeňské městské knihovně působil 29 let. Ještě jako vedoucí knihovník zval do Plzně významné osobnosti českého literárního života, například Jaroslava Seiferta, Vítězslava Nezvala, Josefa Horu, Rudolfa Medka a mnoho dalších,“ uvedla náměstkyně primátora pro kulturu Eliška Bartáková (ANO).

Nohejl mezi lety 1948 až 1951 působil jako ředitel městské knihovny. Jenže nepostupoval v souladu s tehdejší režimem při vyřazování nežádoucí literatury. To vyústilo v to, že byl v 50. letech zatčen a několik měsíců držen ve vyšetřovací vazbě. „Poté byl zbaven funkce a předčasně penzionován,“ dodala Bartáková.

Nohejl je podepsaný například pod knížkou povídek Veliká radost, Dívka a sen a Vidím milence. Jeho první román vyšel v roce 1926, nesl název Souhlas. Následovaly i další romány jako Deset let nerozhoduje, Ohnivý červenec a Svět nic neví, který se později dočkal filmového zpracování.

„Miloslav Nohejl je stylově zařazován vitalistům, do tohoto stylu spadá válečný román Zázrak s Julií z roku 1941. V roce 1948 vydává román Sirény oslavují Plzeň, poté se stává jeho tvorba nežádoucí, a proto se věnuje tvorbě pro děti, například publikacemi Sud se zlatým dnem, Neslýchaná věc a další. Rodnou Plzeň popsal v knize Plzeň s příchutí hořkou, sladkou i kyselo. Poslední román Škodové pak vydal v roce 1968,“ dodala Bartáková.

V roce 1968 byl na návrh vedení krajské knihovny a s podporou Svazu spisovatelů plně rehabilitován a následně jako jeden z prvních obdržel v září 1968 prestižní Cenu města Plzně za celoživotní literární dílo tematicky spjaté s Plzní a za obětavou kulturně výchovnou práci. Zemřel v roce 1974.

Nohejlův hrob navrhla prohlásit čestným hrobem ředitelka Knihovny města Plzně Helena Šlesingerová.