Přírodovědci se snaží systematicky zmapovat výskyt nepůvodních a invazních druhů rostlin a živočichů v Česku. To jim umožní získat podklady pro omezení jejich šíření nebo likvidaci. Projekt odstartoval v loňském roce a od té doby se podařilo nasbírat přes 25 tisíc údajů. Nejčastěji jde o nutrie říční a psíka mývalovitého. Objevili i několik lokalit, kde nepůvodní druhy raků přenášejí račí mor, který je pro tuzemské druhy fatální.

Speciální návnady by měly včas odhalit výskyt nebezpečné sršně asijské, která dokáže zlikvidovat celá včelstva. Hnízdo tohoto agresivního hmyzu přírodovědci objevili loni v Plzni. Letos na jaře našli další královny, které do západních Čech přivezl kamion z Francie. I proto Agentura přírody a krajiny (AOPK) vytipovala místa podél dálnice D5, kde vyvěšují pasti, na jejichž vývoji se podílela i Západočeská univerzita v Plzni.

Poměrně často se stává, že se do plzeňského útulku pro zvířata v nouzi dostanou králíci, morčata, papoušci a když se oteplí, tak dokonce i želvy. Pro tyto živočichy tam ale chybí odpovídající zázemí a zatím je umisťovali do provizoria. Během jara se to ale změní. Aktuálně tam totiž vniká nový pavilon se dvěma voliérami a malým rybníčkem pro želvy.

Agresivní hmyz, který dokáže zlikvidovat celá včelstva, objevili pracovníci přepravní společnosti v Hrádku u Rokycan. Nález dnes potvrdila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Poprvé se v Česku nepůvodní sršeň asijská objevila v říjnu loňského roku v Plzni. Hnízdo tenkrát sundali hasiči a předali ho ke zkoumání entomologům ze Západočeského muzea, kde je momentálně také k vidění v rámci výstavy Bezobratlí kolem nás.

Nedávno objevené hnízdo invazní sršně asijské představuje Západočeské muzeum v Plzni v rámci aktuální výstavy “Bezobratlí kolem nás“. Hnízdo, které nakonec přírodovědci našli v koruně stromu ve Skvrňanech, je prvním potvrzeným výskytem tohoto druhu hmyzu u nás. Pro včelaře jde o velmi znepokojivou zprávu, neboť se tato sršeň specializuje na lov včel. Odborníkům se však naskytla jedinečná možnost, jak tento druh blíže prozkoumat. Entomologové provedli dokonce analýzu DNA a v Mulačově nemocnici dokonce mohli hnízdo blíže prozkoumat díky počítačovému tomografu (CT).

Přírodovědci již našli a spolu s hasiči odstranili hnízdo agresivních sršní asijských v koruně stromu v plzeňských Skvrňanech. Jedná se o první výskyt tohoto nepůvodního druhu v Česku. Tento hmyz dokáže zlikvidovat celá včelstva, přičemž své teritorium si zuřivě brání až do okruhu tří kilometrů a neváhá napadat ani lidi. Včelaři se obávají, že nejde jen o jeden lokální případ. Sršeň asijská totiž ve velkém útočí rovnou na včelí úly, které prakticky zlikviduje. Jedinou obranou je likvidace hnízd. Pomoci by také mohly mrazy, jež hmyz nepřežije. Předpovědní modely nicméně nejsou příliš pozitivní a vědci hovoří o možné sršní invazi.

Ochránci přírody zatím v plzeňské čtvrti Skvrňany nenašli hnízdo sršní asijských. Několik jedinců tohoto invazního druhu hmyzu, který loví včely, tam zachytili ve čtvrtek. Byl to první potvrzený odchyt v Česku. Nyní mapují širší okolí nálezu a chystají noční průzkum pomocí termokamer, protože vzhledem k chladnějšímu počasí sršně nelétají. Kvůli zamezení šíření sršně je podle agentury důležité hnízdo sršní asijských najít a zlikvidovat.

Sršeň asijská se podle ochránců přírody vyskytuje v Česku, poprvé ji zaznamenali ve čtvrtek v Plzni. Tento invazní druh hmyzu se specializuje na lov včel, přičemž dokáže zlikvidovat celá včelstva. Své teritorium si zuřivě chrání až do okruhu tří kilometrů. O prvním potvrzeném nálezu v Česku dnes informovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR), která invazní druhy sleduje. Agentura se nyní snaží šíření sršně zamezit, důležité je podle ní najít a zlikvidovat hnízdo.

Pořídit si domů jako mazlíčka hada, pavouka či papouška by mohlo být do budoucna velmi složité a výběr naprosto minimální. Evropská komise totiž připravuje takzvané pozitivní seznamy, které by měly do velké míry regulovat obchod s volně žijícími exotickými zvířaty. Chovatelé se obávají, že to pro ně bude naprosto likvidační a ohrozí to i chovy v zoologických zahradách, které právě se soukromníky úzce spolupracují.

Jsou roztomilé a neváhají si vzít kousek mrkve rovnou z ruky. Ve městech si nutrie žijí doslova v blahobytu a rodiny s dětmi se je s oblibou vydávají krmit. Jedná se však o invazní druh, který nemá ve volné přírodě predátora a může výrazně ovlivnit původní druhy, zejména bobra evropského. S desítkami hlodavců se potýkají například v Rokycanech, kde zbytky po nutriích dojídají potkani.