První objevené hnízdo sršně asijské v Česku je k vidění v muzeu, vědci ho zkoumali i počítačovým tomografem

„Hnízdo je 75 centimetrů vysoké a původně vážilo 7,5 kilo. Teď je vysušené a je lehčí. Má osm pater a velká část jedinců je stále ve stádiu kukel, což je pro nás dobrá zpráva. V hnízdě jsme napočítali 800 dospělých jedinců. Zhruba 450 z nich jsou samci, zbytek byly dělnice. Královen tam bylo pouze pět a byly ještě ve stádiu kukly,“ popsal entomolog Západočeského muzea v Plzni Jan Walter.

Odborníky překvapil právě počet kukel. Tento fakt svědčí o tom, že vývojový cyklus bude v našich přírodních podmínkách trvat asijským sršním déle než třeba v jižních oblastech. Experti z plzeňského muzea spolupracovali na výzkumu hnízda s kolegy z Entomologického ústavu i s univerzitou Palackého v Olomouci a s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Překvapivě se zapojila také Mulačova nemocnice.

„Díky CT jsme mohli vidět jednotlivá patra i spočítat jednotlivé komůrky. Hnízdo bylo skenované jako těhotná žena, model na sršní hnízdo tam nemají,“ prozradil se smíchem entomolog. Podle jeho slov zvládnou sršně takové hnízdo postavit během měsíce.

Jak se k nám přesně sršeň dostala nejde s jistotou určit. Možné je, že sem hmyz přeletěl z Bavorska nebo se svezl na kamionu. „Kolegové z Entomologického ústavu dělali analýzu DNA, díky které jsme zjistili, že linie původu pochází z Evropy. Nedokážeme určit přesný stát, ale jedná se o linii, která se šíří z Francie. Dobrou zprávou tedy je, že nejde o novou linii z Číny. Bohužel špatnou zprávou je, že se jedná o invazní druh a nemá tu co dělat,“ připomněl Walter.

Na jaře chce AOPK provést monitoring výskytu sršně asijské. Zaměří se zejména na oblast prvního výskytu, ale nejspíš vytipuje i další možné lokality, kde by se mohl hmyz teoreticky vyskytovat. Vše je ale zatím ve fázi příprav. „V současné době definujeme, jakým způsobem bude jarní monitoring probíhat. Co se pastí týče, tak se jedná v podstatě o starou osvědčenou lahev od piva. Jde o nádobu, do které si hmyz snadno dostane, ale už nevyleze ven. Uvnitř bude sladká návnada. Jako nejlepší se jeví směs piva, vína a sirupu. Víno se tam dává proto, aby to nelákalo včely,“ přiblížil Zdeněk Myslík z AOPK. Do monitoringu by rádi zapojili také včelaři, pro které by případný výskyt sršně asijské mohl mít katastrofální dopady. Sršeň asijská totiž ve velkém útočí rovnou na včelí úly, které prakticky zlikviduje.

„Včelaři již mohou přijmout některá opatření. Lze dávat na česna mřížky, kterými sršeň neproleze. Ale to zabrání pouze útoku na úl. V okolí to vyřešit nejde. Včely stresuje už samotná přítomnost sršně, kdy nechtějí vůbec létat. Včely v Japonsku jsou schopné sršeň zahubit a umí se bránit. Naše včely na to vůbec nejsou adoptovány,“ doplnil Myslík s tím, že sršně útočí na včely i mimo úl.

Výstava Bezobratlí kolem nás bude přístupná do 3. března příštího roku. Návštěvníci tam mohou porovnat hnízdo sršně asijské s klasickým hnízdem sršně obecné. Dozví se ale mnoho dalších zajímavostí. Výstava je otevřena od úterý do neděle od 10:00 do 18:00.