Úterý, 20. února 2024, 12:02
Agresivní hmyz, který dokáže zlikvidovat celá včelstva, objevili pracovníci přepravní společnosti v Hrádku u Rokycan. Nález dnes potvrdila Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Poprvé se v Česku nepůvodní sršeň asijská objevila v říjnu loňského roku v Plzni. Hnízdo tenkrát sundali hasiči a předali ho ke zkoumání entomologům ze Západočeského muzea, kde je momentálně také k vidění v rámci výstavy Bezobratlí kolem nás.
„Dva nebo tři jedinci tohoto nepůvodního druhu byli objeveni v Hrádku u Rokycan při vykládce kamionu z Francie. Kvůli výjimečně teplé zimě byly sršně již aktivní. Nyní probíhá důkladný průzkum okolí nálezu. Vytipují se také místa, kde bude vhodné umístit speciální odchytové pasti,“ uvedla agentura. Riziko jejich rozšíření po tomto incidentu ale nehrozí.
Sršeň asijská byla před dvaceti lety zavlečena do Francie se zásilkou zboží z východní Asie. Od té doby se šíří západní Evropou.
Vůbec poprvé se výskyt sršně asijské v České republice potvrdil loni v říjnu v Plzni. Hnízdo bylo v koruně stromu v městské části Skvrňany. Vysoké bylo 75 centimetrů a vážilo 7,5 kilogramů. Nyní je až do 3. března k vidění v Západočeském muzeu v Plzni.
„Teď je vysušené a je lehčí. Má osm pater a velká část jedinců je stále ve stádiu kukel. V hnízdě jsme napočítali 800 dospělých jedinců. Zhruba 450 z nich jsou samci, zbytek byly dělnice. Královen tam bylo pouze pět a byly ještě ve stádiu kukly,“ popsal entomolog Jan Walter.
Jak se k nám přesně první sršeň dostala nejde s jistotou určit. Možné je, že sem hmyz přeletěl z Bavorska nebo se svezl na kamionu. „Kolegové z Entomologického ústavu dělali analýzu DNA, díky které jsme zjistili, že linie původu pochází z Evropy. Nedokážeme určit přesný stát, ale jedná se o linii, která se šíří z Francie. Dobrou zprávou tedy je, že nejde o novou linii z Číny. Bohužel špatnou zprávou je, že se jedná o invazní druh a nemá tu co dělat,“ připomněl Walter.
Čtvrtek, 23. listopadu 2023, 16:15
Nedávno objevené hnízdo invazní sršně asijské představuje Západočeské muzeum v Plzni v rámci aktuální výstavy “Bezobratlí kolem nás“. Hnízdo, které nakonec přírodovědci našli v koruně stromu ve Skvrňanech, je prvním potvrzeným výskytem tohoto druhu...
Sršeň asijská dělá starosti hlavně včelařům. Tento nepůvodní druh totiž ve velkém útočí rovnou na včelí úly, které prakticky zlikviduje. „Včelaři již mohou přijmout některá opatření. Lze dávat na česna mřížky, kterými sršeň neproleze. Ale to zabrání pouze útoku na úl. V okolí to vyřešit nejde. Včely stresuje už samotná přítomnost sršně, kdy nechtějí vůbec létat. Včely v Japonsku jsou schopné sršeň zahubit a umí se bránit. Naše včely na to vůbec nejsou adoptovány,“ doplnil Zdeněk Myslík z AOPK s tím, že sršně útočí na včely i mimo úl.
Lidé mohou výskyt sršně hlásit na e-mail invaznidruhy@nature.cz, podle ochránců je vhodné hlášení doplnit fotografií a přesnějším popisem hmyzu, aby bylo možné vyloučit záměnu s jiným druhem. Druhou možností je oznámení přes mobilní aplikaci Nahlaš sršeň. Ke stažení je na Google Play i App Store.
Možné šíření invazní a nebezpečné sršně zkoumali také odborníci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Z jejich počítačového modelu zcela jasně vyplývá, že zpozornět by měli zejména včelaři v okolí Plzně, Českých Budějovic a v Podkrušnohoří.
„Přítomnost sršně asijské na Plzeňsku potvrzuje správnost naší predikce, která poukazuje na zvýšené riziko právě na západě Česka, a to zejména v okolí městských oblastí," uvedl Jan Brus z katedry geoinformatiky. Na modelu začali vědci pracovat před více než rokem. Ze získaných dat vyplývá, že vhodné podmínky se v rámci ČR diametrálně liší a třeba na východě Čech mohou být včelaři zatím v klidu.
„Poměrně důležitým prvkem ovlivňujícím vhodnost stanoviště pro sršeň asijskou se ukázaly rozdíly v teplotách a srážkách mezi létem a zimou. Na západě jsou tyto rozdíly menší, takže tyto oblasti jsou klimaticky stálejší, což sršním zřejmě vyhovuje,“ přibližuje Ondřej Biemann z katedry geoinformatiky.
Sršeň asijská je o něco menší než naše sršeň obecná. Je tmavší a bezpečně se pozná podle žlutě zbarvených konců končetin. Hnízda sršně asijské jsou kulovitého až hruškovitého tvaru a mají vchod z boku. Nejčastěji bývají vysoko v korunách listnatých stromů nebo v lidských stavbách, výjimečně i v zemi.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.