Budete si zde připadat tak trochu jako v antických Pompejích. Jenže budete na území Sudet, těsně u česko-německé hranice, nedaleko Nemanic na Domažlicku. Zveme vás na návštěvu zaniklé obce Lučina, německy zvané Grafenried, která po roce 1945 zmizela z mapy. Z nánosů hlíny se zde postupně podařilo odkrýt zbytky a základy zničených budov, kostela, pivovaru, zámku i hospody. Atmosféra tohoto kdysi živého místa plného lidí je neopakovatelná.

Symbol plzeňského Ústředního hřbitova projde rekonstrukcí. Historické arkády s hrobkami významných měšťanů a cennou sochařskou výzdobou už nutně potřebují péči. Hotovo by mělo být do 18 měsíců. Během náročných prací bude přístup do prostoru arkád i jejich okolí uzavřený nebo omezený.

Miliony korun investuje každoročně do zkvalitňování služeb a nových projektů Správa hřbitovů a krematoria města Plzně. Ta má ve správě kromě dvanáctihektarového Ústředního hřbitova v Doubravce i dalších deset menších hřbitovů v okrajových částech Plzně. Říká to radní Plzně Jiří Šrámek (ANO). Podle názor Jana Tomana, architekta a politika z opoziční TOP 09, ale městu chybí vize, jak proměňovat hřbitovy v důstojný veřejný prostor.

V Plzni vznikl unikátní projekt Hroby v dáli – Křížová cesta. Cílem této akce bylo, aby lidé mohli vzpomínat na zesnulé pohřbené ve vzdálenějších lokalitách. Zároveň mohou symbolicky uctít i ty, na které už nikdo nevzpomíná. Tato pietní místa jsou na všech plzeňských hřbitovech. Město je navíc symbolicky propojilo zastaveními křížové cesty.

Pro někoho to může být úsměvná historka, pro jiného zase nesmírně traumatizující událost. V každém případě je to ale nepříjemnost. Od začátku května došlo v Plzni k několika případům, kdy byli lidé uzamčeni v prostorách Ústředního hřbitova v Plzni. Správa hřbitovů a krematoria města Plzně totiž od 1. května změnila otevírací dobu na hřbitově, která se zkrátila o jednu hodinu. Ne každý návštěvník hřbitova to zřejmě zaznamenal.

Lidé v těchto dnech přicházejí na hřbitovy, aby uctili památku zemřelých. Proč však jen zůstat u krátké vzpomínky a zapálení svíčky, když procházka po plzeňském Ústředním hřbitově nabízí tolik zajímavostí. Některé staré hrobky dotváří zdejší unikátní atmosféru a řada z nich disponuje i cennou sochařskou výzdobou. Na největším hřbitově v Plzni najdete také více než padesát čestných hrobů významných Plzeňanů.

Neurochirurg a primátor města v letech 1990 až 1994 bude mít na Ústředním hřbitově nedaleko kaple sv. Václava čestný hrob. Záměr zastupitelů posvětila vdova Eva Mračková. Plzeň aktuálně pečuje o 48 čestných hrobů významných osobností z oblasti kultury, vědy, medicíny nebo společenského života.

Zase ponožky nebo bačkory? Pokud vás nadílka pod vánočním stromečkem příliš nepotěšila, věřte, že vždycky může být hůř. Mezi dárci každoročně nejvíce perlí prarodiče. A často také tchýně. Zda-li je to záměr, těžko říct.

Hrob plzeňského spisovatele, bývalého ředitele městské knihovny a jednoho z prvních držitelů Ceny města Plzně Miloslava Nohejla se stane čestným hrobem. Návrh posvětili radní města, ještě to ale musí potvrdit zastupitelé. Aktuálně město pečuje o 47 čestných hrobů významných osobností spjatých se Západočeskou metropolí. Jsou mezi nimi umělci, politici nebo vědci.

Úplně prvními oběťmi "železné opony" se na Šumavě stali krátce po komunistickém převratu, už v březnu 1948, veterán od Tobruku a člen jednotek RAF František Zábřeský se svou přítelkyní Bohumilou Příhodovou. Zahynuli nedaleko od Železné Rudy poblíž bývalého zámečku Debrník za ne úplně jasných okolností na následky střelných zranění při ilegálním přechodu hranice do Bavorska. Jejich památku teď uctila Železná Ruda novou náhrobní deskou na místním hřbitově. O tragédii se desítky let nic nevědělo.