Hřbitovy v Plzni procházejí úpravami za miliony. Opozice volá po koncepci a vizi

„Co se týká investic, uvolnili jsme letos například 830 tisíc korun do první etapy úprav cest na Lesním hřbitově v areálu Ústředního hřbitova. V jeho levé části jsme také za 450 tisíc korun nově umístili kortenový strom vzpomínek, jenž slouží k uctění památky nenarozených dětí. V pravé části Lesního hřbitova je umístěno pohřbívání ke kořenům. To je velmi populární způsob pohřbení, kdy jsou zpopelněné lidské ostatky buď vsypány do předem připravené jamky, nebo umístěny v biologicky rozložitelné urně. Strom je opatřen dřevěnou cedulkou, na níž je podle přání pozůstalých označeno místo jménem zesnulého,“ uvedl radní Jiří Šrámek.

Součástí Lesního hřbitova je i obřadní místo, kde jsou umístěny dvě kortenové nádoby. Jedna je na vodu, druhá na oheň. Určeny jsou pro plovoucí svíčky i pálení vzkazů. Novinkou jsou také nové informační plánky umístěné v areálu Ústředního hřbitova – u kaple sv. Václava, v pravé části od podchodu z Rokycanské, u vjezdu do areálu proti budově krematoria a v zadní části hřbitova.

„Na každém je označení ‚zde stojíte‘, je opatřen QR kódem a na plánku jsou označeny a vyjmenovány všechny dosavadní čestné a válečné hroby. Plánky usnadní orientaci návštěvníkům hřbitova. Kromě toho postupně měníme informační označení u čestných hrobů, nově je opatřujeme QR kódem, postupně také instalujeme kontejnerová stání a nové vodovodní stojany,“ přiblížila další úpravy ředitelka Správy hřbitovů a krematoria města Plzně Kateřina Šneberková.

Významné investice se týkaly i obřadních síní, kdy byla zřízena nová rozlučková místnost v budově Obřadní síně na Ústředním hřbitově. „Jde o prostor určený ke komornímu, rodinnému rozloučení se zesnulým v počtu až 20 účastníků pohřbu. Místnost je vybavena katafalkem pro umístění rakve nebo urny a nábytkem. Je zde umístěn reproduktor s neutrální hudbou; pokud pozůstalí chtějí, mohou si donést na flash disku svoji hudbu. Dle požadavků objednavatele pohřbu je zde možná přítomnost obřadníka či řečníka. Rodina se může se zesnulým rozloučit ale i bez přítomnosti našich zaměstnanců,“ přiblížila Kateřina Šneberková.

V posledních letech začíná být trendem rozloučení se zesnulým v méně formálních prostředích obřadních síní. „Právě proto jsme naše služby rozšířili o venkovní obřadní prostor a o rozlučkovou místnost. Investice byla ve výši 200 tisíc korun,“ konstatovala ředitelka. V letošním roce byly také na všech hřbitovech ve správě městské organizace zřízeny takzvané hroby v dáli, pojaté jako „křížová cesta“. Jedná se o projekt za milion korun, jehož cílem bylo vytvořit pietní místa pro vzpomínku na ty, jejichž hrob není možné z různých důvodů navštívit.

Chystá se investice za 80 milionů

Zřízena byla v roce 2025 také nová sjednávací kancelář pohřební služby v budově Velké obřadní síně, která nahradila malý nevyhovující prostor v budově ředitelství. Zvětšuje se i rozsah služeb pro sjednávání obřadů. „Od základního pohřbu bez obřadu žehem až po smuteční obřady dle požadavků pozůstalých. Rovněž máme velké množství různých způsobů pohřbívání,“ řekla Kateřina Šneberková s tím, že organizace má ve správě zhruba 40 tisíc hrobových míst a ročně zajistí kolem 3000 pohřbů.

Vůbec největší investici za několik posledních desetiletí má organizace připravenu na rok 2026. Spustí první etapu opravy historických objektů arkád. „V lednu příštího roku začneme se západním objektem arkád. První etapa je naplánovaná na rok a půl a investice bude ve výši 40 milionů korun, celková investice pak 80 milionů korun,“ dodala Kateřina Šneberková.

Zazněla i kritika

V polovině listopadu na sociálních sítích prezentoval svůj příspěvek architekt a politik Jan Toman, který zdůraznil parkovou funkci hřbitovů. Uvedl, že Plzni chybí koncepce, kam směřovat, a chybí podle jeho slov i vize, jak proměňovat hřbitovy v důstojný veřejný prostor. „Zatímco jinde vznikají kvalitní lesní hřbitovy a pietní parkové úpravy pro vzpomínku, v Plzni se nápady realizují bez celkové vize. Chybí například plán, jak přistupovat ke kvalitním náhrobkům, kam umisťovat hroby významných osobností, a zcela jsme rezignovali na současné trendy v pohřebnictví. Chceme, aby Plzeň přemýšlela o hřbitovech jako o pietních parcích. Chceme vytvořit místa, kde se můžeme projít, zastavit se, posadit, i když nejdeme na nějaký konkrétní hrob,“ konstatoval Toman.