Tragická nehoda se stala v pondělí před polednem na viditelně velmi zledovatělé silnici v úseku Kašperské Hory – Sušice. Na úrovni hřbitova s kaplí sv. Anny tam čelně narazil do stromu plně obsazený automobil, ve kterém cestovaly čtyři cizinky. Jedna žena na místě zahynula i přes okamžitě poskytnutou pomoc záchranářů.

Klenčí pod Čerchovem na Domažlicku připravuje dvě obytné zóny, největší za posledních 30 let. Bytové domy vzniknou v bývalých kasárnách, parcely pro rodinné domy pak mezi školkou a hřbitovem. Městys s 1300 obyvateli tak chce přilákat mladé rodiny s dětmi. Práce je v Klenčí dost, polovina obyvatel pracuje v místních firmách.

V běžném režimu plzeňské krematorium provede zhruba 250 žehů měsíčně. V březnu, kdy pandemie koronaviru byla na svém vrcholu, zde měli žehů dvojnásob. Staré pece ale mohly pracovat jen jednu osmihodinovou směnu, pak se přehřály a musely deset hodin chladnout. Nově pořízené pece mohou pracovat v případě potřeby nepřetržitě i několik dní. Zatím je tam na plnou kapacitu využít nemuseli, stále se zvyšující míra případů covidu ale vyvolává obavy.

Lidé v těchto dnech přicházejí na hřbitovy, aby uctili památku zemřelých. Proč však jen zůstat u krátké vzpomínky a zapálení svíčky, když procházka po plzeňském Ústředním hřbitově nabízí tolik zajímavostí. Některé staré hrobky dotváří zdejší unikátní atmosféru a řada z nich disponuje i cennou sochařskou výzdobou. Na největším hřbitově v Plzni najdete také více než čtyřicet čestných hrobů významných Plzeňanů.

Obřad a rozloučení v síni krematoria může být pro mnohé velmi neosobní. Správa hřbitovů a krematoria města Plzně proto přichází s novinkou, kterou je pohřeb ke kořenům stromů. Pozůstalí si mohou vybrat místo na Lesním hřbitově a rozhodnou také o formě uložení ostatků. Buďto se jedná vsyp nebo uložení ve speciální urně, která se během let rozloží.

Nový způsob pohřbívání, ukládání popela zemřelých ke kořenům stromů, připravuje Správa hřbitovů a krematoria na ústředním hřbitově v Plzni. K dispozici by tato možnost uložení ostatků zemřelých měla být zhruba na podzim. V Česku takový způsob nabízí zatím jen pár hřbitovů, například v Praze a v Brně.

Pokud by došlo k nejhoršímu a naplnily se ty nejčernější scénáře, město Plzeň je v jedné oblasti perfektně připraveno na zvládnutí případné podzimní vlny pandemie. V budově krematoria na Ústředním hřbitově jsou nově v provozu dvě nejmodernější kremační pece od největšího světového výrobce, třetí začne fungovat od září. Nahradily tak zastaralé a nevyhovující pece s mnohem menší kapacitou. Na jaře, kdy v Česku umíralo na covid nejvíce lidí, byl provoz dnes již bývalých pecí na hraně kapacity.

Nechvalně proslulého, holohlavého a potetovaného svalovce s přezdívkou „Kominík“ znali v Klatovech i v širokém okolí úplně všichni. Všichni se ho celá léta oprávněně také báli. A to včetně policistů. Ty, kdo se mu dokázali postavit, lze spočítat na prstech jedné ruky. Před týdnem obávaný VIP recidivista, který si odseděl ve vězení asi 30 let, zemřel na následky nemoci ve věku 59 let. Na svobodě pobýval Josef Jano vždy jen několik dní. Obvykle někoho ve městě brutálně napadl a putoval zpět za mříže. A klidný nebyl ani jeho dnešní pohřeb na hřbitově v Klatovech. Několik příbuzných zaútočilo na reportéry Plzeňské Drbny a Klatovského deníku.

Leštění hran a barvení nápisu, to jsou finální dokončovací práce na replice náhrobku slavného malíře Šímy. Z žulového kamene o hmotnosti 200 kilo jej vytesal absolvent SUPŠ a ZUŠ Zámeček v Plzni. Koncem března se pomník dopraví na místo Šímova posledního odpočinku, tedy na francouzský hřbitov de Thiais v Paříži.

Vlastní hřbitov buduje čtvrtým rokem ves Němčovice na Rokycansku. Němčovicím s dvěma stovkami obyvatel místo pro pohřbívání chybí, lidé mají rodinné hroby v okolních obcích. Nyní na hřbitově finišuje stavba moderně navržené márnice, v příštím roce by se měly dokončit dlažby, parkovitě a cestičky a hřbitov by po kolaudaci měl začít sloužit. Vybudovat v Česku úplně nový hřbitov je ovšem administrativně velmi složitá záležitost.