S pomocí moderních výzkumných metod chtějí badatelé zmapovat už zaniklé a mnohdy opomíjené lágry na pomezí Bavorska a Čech. Památky chtějí detailně zdokumentovat a ještě v letošním roce odprezentují získané materiály široké veřejnosti prostřednictvím map, knih nebo podcastů.

Ruského prezidenta Vladimira Putina bude muset odstranit vnitřní puč, aby skončila ruská válka na Ukrajině. Myslí si to hudebník a bývalý politik Michael Kocáb, který v 90. letech v čele parlamentní komise dohlížel na odsun sovětských vojsk z Československa. Putina označil za válečného zločince a šílence. Kocáb by byl rád, kdyby Evropa a svět ještě víc pomáhaly Ukrajině. Zaměřil by se například na humanitární letecké koridory, nekončil by ani diskusi o mírových silách OSN, takzvaných modrých přilbách. Kocáb to řekl během své návštěvy Plzně.

Tachov opravil pietní místo Mohyla, kulturní památku na okraji města na kopci vysokém zhruba 500 metrů. Kamenný památník byl vybudován v roce 1948 jako místo posledního odpočinku 232 obětí pochodu smrti, které procházely územím Tachovska za 2. světové války. Památka, jíž dominuje betonový sloup s trnovou korunou, byla ve velmi špatném stavu. Město dá do obnovy loni a letos tři miliony korun a je opět přístupná.

Wehrmacht napochodoval do ulic Plzně krátce po šesté hodině ráno. Trýznivou atmosféru podtrhla sněhová bouře doprovázená silným vichrem. Motorizované oddíly nejprve dorazily do Chotíkova a Litic. Němečtí obyvatelé západočeské metropole vojáky vítali a vyvěšovali výzdobu. Ještě toho samého dne se začalo jezdit po silnici vpravo. Naši vojáci i četníci mohli jen přihlížet, proti okupantům totiž měli zakázáno používat zbraně.

Desítky lidí se dnes v Plzni vydaly na benefiční architektonickou procházku, na které si prohlédli místa bombardovaná za druhé světové války. Trasa vedla od městských lázní, přeš Štruncovy sady až k pivovaru. Akci připravil spolek Pěstuj prostor. Výtěžek z dobrovolného vstupného putoval k organizaci Člověk v tísni na humanitární pomoc Ukrajině.

Pokud půjde vše podle plánu, mohly by se Domažlice ještě letos pyšnit novým turistickým lákadlem v podobě štoly Na Kole, kde se během druhé světové války těžila slída pro německý zbrojní průmysl. Milovníci historie ze spolku Domažlický dějepis získali do svého vlastnictví ještě štolu Škarmaň, tam je ale ještě čeká spousta práce.

Zhruba před rokem začala rozsáhlá a mnohamilionová rekonstrukce dvou objektů Národopisného muzea v srdci Plzně. Jeho úkolem je uchovávat i prezentovat, jak Plzeňané kdysi žili. Právě proto se tam rozhodli představit veřejnosti historickou studnu na nádvoří Chotěšovského domu. Tento krok má i ryze praktický účel – odvětrávaní plzeňského podzemí.

Jiří Padevět ve svých knihách nejčastěji popisuje krvavá léta, která český národ prožíval. Ředitel nakladatelství Academia se teď v rozhovoru pro Drbnu rozpovídal nejen o určitých paralelách historických momentů s aktuální situací. "Ukrajina je jistě morálním vítězem už teď, otázka je, kde hodlá Putin svoje vraždící vojáky zastavit," říká spisovatel, knihkupec, nakladatel a jeden z nejznámějších českých badatelů.

Hasiči z povolání začali v západočeské metropoli oficiálně existovat 1. března roku 1892. Do té doby se o požární ochranu města staral dobrovolný hasičský sbor, který tvořili většinou sokolové a policejní strážníci.

Smutná zpráva zasáhla všechny, kteří kdy navštívil Air Park ve Zruči u Plzně. Nadšenec a vášnivý sběratel tam měl nešťastně spadnout z výšky při práci na jednom ze svých letounů. Karel Tarantík během více než třiceti let nashromáždil desítky civilních i armádních strojů. Spolu s nimi jsou v muzeu k vidění také tanky a obrněná vozidla.