Nadšenci plánují zpřístupnit dvě štoly na Domažlicku, během války sloužily i jako protiletecké kryty
Pokud půjde vše podle plánu, mohly by se Domažlice ještě letos pyšnit novým turistickým lákadlem v podobě štoly Na Kole, kde se během druhé světové války těžila slída pro německý zbrojní průmysl. Milovníci historie ze spolku Domažlický dějepis získali do svého vlastnictví ještě štolu Škarmaň, tam je ale ještě čeká spousta práce.
Za myšlenkou zpřístupnění důlních děl stojí členové spolku Domažlický dějepis. O otevření štol pro veřejnost usilují už dva roky. Nejvíce času zabralo papírování. Dnes už mají schválený přístup a absolvují potřebná školení.
„Štola Škamraň je zatím uzavřená, protože tam musí proběhnout ještě průzkumné práce. Na druhé štole Na Kole už jsme začali s přípravnými a technickými pracemi kolem vchodu, abychom se tam mohli dobře dostat. Je to součástí historie našeho města a chceme to zachovat i pro budoucí generace, aby lidé věděli, co se tu dříve dělo,“ říká člen spolku Radek Čáni.
O Škamrani se jim podařilo zjistit, že se tam v roce 1712 těžilo stříbro a měď. Práce ale nadobro utichly v roce 1880. Za 2. světové války se do štoly chodili ukrývat lidé při vyhlášení leteckého poplachu.
„Nevíme, jak je to dole koncipováno. Máme zprávy, že by tam měl být jen krátký tunel, ale vzhledem k délce těžby očekáváme, že tam bude rozsáhlejší labyrint. Po roce 1880 už nemáme zprávy, že by tam docházelo k nějaké činnosti. Praktciky tam od té doby nikdo nevstoupil, maximálně nějací amatérští zvědavci nebo děti, které si tam hrávaly,“ popisuje Jaroslav Dvořák z Domažlického dějepisu.
Vchod do štoly Škamraň
„Je to jako v pohádkovém světě."
Štola Na Kole je o poznání mladším a lépe zmapovaným dílem. Jedná se o 330 metrů chodeb, kde se těžila slída. Právě tato štola by se letos mohla otevřít pro veřejnost. U Škamraně ještě bude záležet na průzkumech a na tom, zda bude prostor bezpečný.
„U štoly Na Kole víme přesné datum jejího otevření. Bylo to 18. listopadu 1943. Je to štola, která měla za účel těžbu slídy pro německý válečný průmysl. Těžba probíhala tak, že se vytvořily chodby do stran a vznikly tam velké komory, kde se potom těžilo v takovém obrovském sále. To, co nepotřebovali, tak tam nechávali. Sály jsou až z poloviny naplněné kamenivem a na stěnách jsou vidět plochy slídy. Je to takový pohádkový svět. Když to nasvítíme, tak se to krásně třpytí. S koncem války bylo jasné, že bude muset ustat i těžba. V dubnu 1945 se důl uzavřel,“ říká Dvořák
Nadšenci jsou v kontaktu s dalšími spolky, které se zabývají touto činností. Taktéž splnili podmínky Báňské záchranné služby a nyní jsou ve fázi, že mají jako spolek povolenou hornickou činnost. Chtějí se hlavně zaměřit na úpravu terénu a usnadnění přístupu do štoly, věnovat se také chtějí prohlídkovým trasám a čištění skalních stěn. „Pokud by všechno dobře šlo a nenastaly problémy, tak bychom mohli štolu otevřít pro veřejnost už o prázdninách. Dovnitř budou moci návštěvníci pouze s průvodcem, což bude vždy někdo od nás ze spolku,“ odhaduje Čáni.
