Desítky lidí se dnes v Plzni vydaly na benefiční architektonickou procházku, na které si prohlédli místa bombardovaná za druhé světové války. Trasa vedla od městských lázní, přeš Štruncovy sady až k pivovaru. Akci připravil spolek Pěstuj prostor. Výtěžek z dobrovolného vstupného putoval k organizaci Člověk v tísni na humanitární pomoc Ukrajině.

Pokud půjde vše podle plánu, mohly by se Domažlice ještě letos pyšnit novým turistickým lákadlem v podobě štoly Na Kole, kde se během druhé světové války těžila slída pro německý zbrojní průmysl. Milovníci historie ze spolku Domažlický dějepis získali do svého vlastnictví ještě štolu Škarmaň, tam je ale ještě čeká spousta práce.

Už za měsíc se v celé své kráse představí Plzeňanům Velká synagoga, která prošla náročnou rekonstrukcí za 100 milionů korun. Významná kulturní památka a jedna z největších budov svého druhu v Evropě patří společně s katedrálou na náměstí k dominantám západočeské metropole. Slavností znovuotevření památky začne průvodem se svitkem Tóry, následovat bude program spojený s koncertem.

Před necelými dvěma týdny zahájilo Rusko agresivní invazi na Ukrajinu. A v posledních dnech se jeho útoky čím dál více zaměřují na civilní cíle. Je to největší vojenský konflikt v Evropě od druhé světové války a můžeme ho sledovat prakticky online na všech sociálních sítích. O to silněji ho česká společnost vnímá, o to razantněji na něj i odpověděla.

Dvanáctiletou židovskou dívku Věru Kohnovou, která se za druhé světové války stala jednou z plzeňských obětí holokaustu, připomíná pamětní deska na jejím rodném domě v Koperníkově ulici pamětní deska. Dívčina podoba se nedochovala, zůstal po ní jen deník, který si psala půl roku před nuceným odjezdem do Terezína. Na devadesáti stránkách v něm dětskýma očima zachytila poslední měsíce života židovských obyvatel Plzně před transportem do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Díky deníku je Věra Kohnová přirovnávána ke známější židovské autorce deníku Anně Frankové.

Neměli bychom zapomínat, kdo nás ve druhé světové válce osvobodil, neměli bychom Rusko kritizovat – to je jen jedna z myšlenek, které se šíří českou dezinformační scénou. Objevují se ale i spekulace, že ve skutečnosti žádná válka není a jde jen o blamáž médií. Za schvalování útoků na Ukrajinu policie řeší například příspěvky Zdeňka Ondráčka, bývalého poslance a lídra královéhradecké kandidátky KSČM.

Klenot lidové architektury západních Čech ožil průvodem masek. Na statek U Matoušů dorazilo přes pět tisíc lidí, kteří si mohli také užít hudební vystoupení i se něco dozvěděli o samotných tradicích spjatých s obdobím masopustu. Loni dokončili památkáři náročnou rekonstrukci boleveckého selského statku, který si klade za cíl lidem připomenout každodenní i sváteční rodinný život hospodáře na přelomu 19. a 20. století.

Vláda se podle premiéra Petra Fialy (ODS) chystá zřídit funkci zmocněnce pro média a boj proti dezinformacím. Měl by pomoci k důslednějšímu a razantnějšímu boji proti fake news tím, že bude koordinovat tuto činnost na jednotlivých úřadech. Právě dezinformačním útokům ze strany Ruska, které zahájilo invazi na Ukrajině čím dál častěji čelí Česká republika.

Stále rostoucí počet vlaků v regionu potřebuje i odpovídající a moderní zázemí. Právě z tohoto důvodu vzniklo nové depo, které disponuje čtyřmi kolejemi o celkové délce 400 metrů a jehož součástí jsou také dílny pro opravy a údržbu drobných součástí vozidel. Provoz v moderní hale poběží nepřetržitě a zvládne opravovat až 20 hnacích jednotek denně.

Národní kulturní památka a klenot lidové architektury západních Čech ožije o poslední únorové sobotě masopustním průvodem, hudebními vystoupeními a zabijačkovými hody. Loni dokončili památkáři náročnou rekonstrukci boleveckého selského statku, který si klade za cíl lidem připomenout každodenní i sváteční rodinný život hospodáře na přelomu 19. a 20. století