Plzeňský kraj loni hospodařil se schodkem téměř 234 milionů korun. Plně ho pokryl rezervní fond. Po zaúčtování výsledku hospodaření roku 2022 jsou zůstatky ve fondech kraje 1,05 miliardy korun. Po projednání závěrečného účtu radou kraje to novinářům řekl radní pro ekonomiku Pavel Strolený (ANO). Definitivně budou zastupitelé rozpočet schvalovat v červnu.

Požáry, dopravní nehody nebo únik nebezpečných látek. Hasiči z Plzeňského kraje měli loni na kontě 11 611 výjezdů, což přestavuje nárůst o 5,5 procenta oproti roku 2021. Za sebou mají náročné zásahy jako byl například rozsáhlý požár pily v Dlouhé Vsi na Klatovsku. Profesionální i dobrovolní hasiči z našeho kraje také pomáhali s hašením lesního požáru v Českém Švýcarsku.

Dopravní policisté řešili v uplynulém roce celkem 3 890 nehod, přičemž u 1 285 událostí utrpěl někdo zranění nebo byl usmrcen. Nejtragičtější byl v tomto ohledu srpen, kdy zemřelo šest lidí. Nejčastější příčinou dopravních nehod byl nesprávný způsob jízdy a nedodržení rychlosti. Policisté také řešili 144 nehod, kde figurovali chodci, pět jich zaplatilo životem.

Dopravní nehody si za uplynulý rok vyžádaly v našem kraji 30 lidských životů. Nejtragičtějším měsícem byl srpen, kdy na dálnici D5 zemřeli tři lidé. Kamion tam prorazil středová svodidla a vjel do protisměru, kde se střetl s osobním vozem, ve kterém cestovala rodina. Vedle dvou dětí zahynul i dospělý muž. Letní prázdniny se obecně zapsaly do statik jako nejhorší za posledních pět let.

V letošním roce se v Plzeňském kraji odehrála celá řada podstatných událostí. A kdy jindy si je připomenout než právě dnes. Naše redakce pro vás připravila přehled článků a reportáží, které za tu dobu zaznamenaly nejvyšší čtenost. Tedy ty, které nejvíce bodovaly u vás, našich čtenářů.

Období vánočních svátků a blížící se konec roku je o setkání s našimi nejbližšími, ale také o vzpomínaní na ty, kteří nás opustili. Letos odešla celá řada významných osobností spjatých s Plzní i celým Plzeňským krajem. Zavzpomínejte s námi na ty, jež už tu s námi nejsou.

Předposlední měsíc tohoto roku byl opět nabitý událostmi, které hýbaly Plzeňským krajem. Informovali jsme například o tom, že obyvatelům Plzně hrozí v roce 2023 dramatické zdražení tepla ze strany společnosti Plzeňská teplárenská. Zmapovali jsme také protest pilotů na letišti v Líní, které by mělo ustoupit stavbě gigafactory. Velký ohlas měl také článek s programátorem, který udělal web s názvem: Babiš je lhář.

Také říjen přinesl mnoho zajímavých a emotivních událostí. Do čela plzeňské radnice usedl nový primátor a hned musel začít řešit dopravní komplikace v západní části města. Do podoby západočeské metropole začali mluvit také brněnští ekologové, kterým se nelíbí, jak má vypadat nová moderní čtvrť v díře po bývalém kulturním domě Inwest. Mnoho lidí také nadzvedlo rozhodnutí vlády, která chce za každou cenu prosadit stavbu gigafactory v Líních u Plzně.

Září se neslo ve znamení politických kampaní a následných komunálních voleb, které v Plzni dopadly velice těsně. Ačkoli těsně zvítězila koalice SPOLU, dokázalo je hnutí ANO, Piráti a Starostové jen pár minut po skončení hlasů obejít a domluvit se na spojení vlastních sil. Ani to se ovšem neobešlo bez kontroverzí a první koalice se dvěma posilami z SPD se dokonce rozpadla do 24 hodin. Naše čtenáře ale zaujala i další témata jako je třeba tvorba rodokmenů, osud městských lázní i kauza ohledně dopouštění vody do Boleváku.

Konec prázdnin se nesl ve znamení protestů proti stavbě gigafactory v Líních u Plzně, vzpomínek na velké povodně a zpackaných kulturních akcí. Účastníci Templářského víkendu stále zuří nad nenaplněnými sliby pořadatele, který se naopak brání, že za vším stojí souhra špatných náhod a nevlídné počasí. Obrovský smutek zavládl také v Sušici, která přišla o uznávané horolezce Zikmunda Schwarzkopfa mladšího a Matěje Molcara, jež srazil automobil. Ve věku 92 let zemřel v polovině srpna také významný plzeňský neurochirurg a polistopadový primátor Plzně Zdeněk Mraček.