Nesmírně léčivou a také velmi krásnou houbu lze i v těchto zimních dnech nalézt v našich lesích. Březovník obecný roste ve smíšených lesích nebo v březových hájích, parazituje jak na mrtvém dřevě, tak i na živých kmenech a větvích bříz. Jeho blahodárné účinky znal i proslulý „ledový muž“ Ötzi, jehož mumie stará přibližně 5000 let byla nalezena v roce 1991 v ledovci v Tyrolských Alpách. Ötzi měl u sebe plodnice březovníku, které zřejmě používal k léčbě proti parazitům. Farmakologické studie prokazují antibakteriální, antivirové, protizánětlivé a protirakovinné účinky této houby.
Na zimní výpravu za březovníkem obecným vyrazila do lesa Lenka Kolářová z Plzeňska. „Březovník mě očaroval svou historií a léčivými účinky, které jsou podle vědeckých analýz úžasné. Prostě jsem ho chtěla najít. U nás ve střední Evropě je hojně rozšířen. Tak jsem se svým psem Diegem vyrazila na lov. Brzy jsme jej našli. Plzeňákům mohu dát tip. Jděte na rybník Strženku zvaný též Hádek, který je součástí Bolevecké rybniční soustavy a dejte se po cestě směrem na Chotíkov. Když budete pozorní, určitě březovník brzy objevíte jako já. Ideální zábava pro rodinu s dětmi,“ říká Lenka Kolářová.
V roce 1991 našli náhodně němečtí turisté v důsledku tání ledovce v jižním Tyrolsku ve výšce 3200 metrů v Ötztalerských Alpách mumifikované tělo člověka žijícího zřejmě v mladší době kamenné. Muž, který zemřel násilnou smrtí, měl u sebe kromě jídla a zbraní také dva kousky něčeho, co vypadalo jako korková zátka. Zkoumáním se zjistilo, že se jedná právě o březovník obecný. Podle vědců je pravděpodobné, že pračlověk houbu užíval na bolesti břicha, Ötzi měl odměřenými dávkami březovníku bojovat se svými střevními parazity. Houba totiž mimo jiné působí jako silné projímadlo.
Podle některých expertů je březovník nejedlý, mnozí další uvádějí, že je jedlý, ale nepříliš chutný. Jedlé jsou nanejvýš velmi mladé a dosud měkké plodnice, které lze dobře krájet. Březovník obecný obsahuje celou řadu bioaktivních účinných látek, vykazuje také protinádorové účinky, a to bez jakéhokoliv poškození zdravých buněk. Zejména v Polsku se tato houba v lidovém léčitelství používala jako protirakovinný prostředek proti rakovině žaludku. K tomuto účelu se užívala v podobě namletého prášku, v nálevech nebo lihové tinktuře.
Když už Lenka Kolářová březovník našla, rozhodla se ho také s opatrností využít. I když jak sama poznamenala, smaženici si z něho rozhodně dělat nebude. „Březovník jsem nakrájela na plátky a pak rozdrtila v mixéru na prášek a myslela si, že budu tento houbový čaj dle návodu popíjet. Nicméně nestalo se tak, protože jsem se zatím neodvážila. Ale oplachuji si tímto odvarem vlasy, protože ona i sama bříza a její listí, ze kterého se běžně vyrábí březový šampón, vlasům svědčí. Také jsem březovník naložila dle návodu do alkoholu a vyrobila tinkturu. A třeba ji někdy využiju podobně jako Ötzi,“ dodala houbařka.
Lékařka Alena Hamplová, autorka knihy Čarovná lékárna kolem našeho domu, zase radí, jak lze využít prášek připravený z březovníku. „Plátky březovníku nakrájené ostrým nožem usušíme v sušičce do 50 stupňů Celsia. Poté je vložíme do mixéru a nadrtíme na prášek. Podáváme po jedné čajové lžičce 1x-2x denně. Prášek je zprvu příjemný, jemně houbové chuti, pokud jej ale ihned nespolknete, dostaví se hořká chuť. Je nutno jej dokonale zapít. Pro lepší polykání je možno dávat například do jogurtu. Dávám občas i dětem. Menším dětem ale spíše jen na špičku kulatého nože, či půl čajové lžičky. Nesmí se předávkovat, jinak by vznikl průjem. Vhodný zejména jako prevence artrózy či při onemocněních žaludku a zažívacího traktu,“ uvádí Hamplová.
Foto Lenka Kolářová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
