Dobřanské městské lesy, které léta přinášely šestitisícovým Dobřanům do kasy roční zisk v milionech korun, skončí letos vinou kůrovce v rekordní ztrátě. Situace je tristní, kůrovec žere lesy ve velkém, řekla místostarostka Lenka Tomanová (Aktivní Dobřany). Město, které vlastní 630 hektarů lesních porostů, přitom letos počítá s historicky nejvyšší těžbou. Podle radnice bude navíc příští rok ještě horší než ten letošní.
Podle starosty Martina Sobotky (Aktivní Dobřany) bývaly městské lesy v zisku kolem dvou milionů korun. "Rozpočet na letošek byl postaven na kladnou nulu, tedy na plus 3000 korun. Ale teď přijímáme rozpočtové opatření, protože víme, že budeme mít schodek 3,3 milionu, což je ohromné číslo. Nikdy nebylo takové," řekl.
"Každý rok máme vytěžit optimálně 3500 kubíků dřeva, letos to bude kolem 5000," uvedla Tomanová. Dobřany zatím nejsou zařazeny v červených zónách, které mají prodlouženou lhůtu pro zalesnění a zajištění porostů. Musí tak podle zákona zalesnit vytěžené plochy do dvou let. "A to ještě očekáváme, že příští rok to bude horší, protože lokality, které už jsou v republice v červené zóně, jsou na tom opravdu špatně, ale nás to ještě čeká," řekla.
Podle ní je problém dřevo udat. Zisk z jeho prodeje nepokryje ani náklady na zalesnění. Problémem je také nedostatek listnatých sazenic, které navíc zdražují. Správci a vlastníci podle Tomanové nechtějí moc sázet smrk, a tak školky mají přebytek smrkových sazenic, které nejde rychle obměnit.
"Zároveň je málo lidí na práci v lesích. Takže si různě najímáme i agentury se zahraničními pracovníky. Jim na té práci ale tolik záleží," uvedla Tomanová. Podle ní je nejlepší, když má město pracovníka, který je s místem svázaný a má ho rád. Podle Sobotky se také množí výpovědi správců lesa. "Například v Holýšově, kde řekl, že za těchto podmínek není schopný dostát smlouvy a platit nájem. Takže se to asi bude muset město učit samo," uvedl. Dobřany mají svého hajného a odbornost vykonává lesní hospodář na částečný úvazek podle příkazní smlouvy.
Dobřany nechtějí dřevo prodávat za nízké ceny na trhu, a proto ho nabízejí místním za 345 korun za prostorový metr. Je složené u cest. Člověk si po dohodě s hajným přijede, naloží dřevo a odveze si ho. Ale když je dřeva hodně, tak je málo aut na odvoz, řekla Tomanová.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
