Plzeňský region má po jižních Čechách druhou největší výměru lesních pozemků a také trvalých travních porostů mezi kraji. Významný podíl má i orná půda, s jejíž rozlohou je kraj pátý. Její plocha dlouhodobě klesá ve prospěch travních porostů a lesů. Z hlediska využití pozemků v kraji jde o relativně vyváženou krajinu, kde je vysoký podíl zalesněných ploch.

Už šestnáctým rokem přináší monitoring bezzásahových území na Šumavě jedinečné informace. Prokazuje, že šumavské lesy bez lidského zásahu velice dobře prospívají, a ukazuje na početné omlazení lesního porostu, narůstající množství tlejícího dřeva i rozšiřující se druhovou pestrost fauny a flóry.

Vojenské lesy a statky (VLS) naroubovaly na Padrťských pláních v Brdech téměř 300 ovocných stromů štěpy ze zaniklých obcí Padrť, Kolvín a Zaběhlá. Vesnice byly vystěhovány při rozšiřování vojenského prostoru v letech 1952 a 1953. Dnes je tam veřejně přístupná Chráněná krajinná oblasti Brdy. V nových alejích u cest tak budou stromy plodit odrůdy ovoce, které pěstovali obyvatelé zaniklých obcí, řekl ředitel divize VLS Hořovice David Novotný. Roubování zajistily VLS s dobrovolníky, stejně jako loni, kdy šlo o první stovku. Zájem o 'Brdské stromsázení' byl letos vyšší.

Zmapovat a vyčistit vodní prameny ve středních Brdech plánují Vojenské lesy a statky České republiky. Ruce k dílu nyní může přiložit i veřejnost. První výprava za studánkami zamířila do lesů nad obcí Strašice a další budou následovat.

V jihozápadní části Chráněné krajinné oblasti Brdy vrcholí boj s přemnoženým kůrovcem v lesích, kde je v plném proudu hlavní turistická sezona. Kromě lapáků a sítí pokračují ozdravovací těžby. Vojenské lesy a statky ČR (VLS) žádají návštěvníky i místní o respektování situace, která souvisí se zvýšenou činností lesníků v Brdech. Letošní a příští rok je pro budoucnost brdské přírody klíčový. Nejvíce zatíženě komunikace osadili informačními tabulemi.

Na třetím místě v žebříčku krajů s nejvyšším podílem lesních pozemků na celkové výměře se umístil Plzeňský kraj. Více než čtyři pětiny plochy dřevin v regionu tvoří jehličnaté stromy. Nové zalesňování plochy po kůrovcové kalamitě postupně změní původní strukturu méně odolných jehličnatých lesů ve prospěch těch smíšených. Na celkové těžbě dřeva se téměř výhradně podílí jehličnaté dřeviny.

Až 47 procent katastrů v Česku je silně zasaženo kůrovcem. Ministerstvo zahraničí kvůli tomu rozšířilo takzvanou červenou zónu, pro kterou platí mimořádná opatření v řešení kalamitní situace v lesích. Majitelé lesů mohou v těchto zónách upustit od některých opatření, aby měli kapacity na zpracování a asanaci napadeného dříví.

Kašperské Hory, třetí největší vlastník městských lesů v ČR, budou mít příští rok vinou kůrovcové kalamity výrazně nižší rozpočtové příjmy. Zatímco v minulých letech zajišťovaly lesy zhruba čtvrtinu, letos to bude kvůli velmi nízkým cenám dřeva výrazně méně, řekla starostka Bohuslava Bernardová (BEZPP, SNK Nové Kašperské Hory). Dřevo leží v lesích a nikdo ho nechce.

Pokutu půl milionu korun udělila Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) v Plzni firmě T.E.P. HOLZ z Ratíškovic na Hodonínsku za poškození lesní půdy při těžbě v Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Český les na Domažlicku. Firma měla smlouvu o provádění lesnických činností s Lesy ČR, práci zadávala svým subdodavatelům, nedostatečně je ale kontrolovala. Těžké lesní stroje při těžbě a přibližování dřeva poškodily lesní půdu, vyjezdily v ní hluboké koleje a poškodily kořeny stromů, informovala dnes v tiskové zprávě mluvčí ČIŽP Radka Nastoupilová. Reakci firmy se pokouší sehnat. Pokuta je od 11. listopadu pravomocná.

Dobřanské městské lesy, které léta přinášely šestitisícovým Dobřanům do kasy roční zisk v milionech korun, skončí letos vinou kůrovce v rekordní ztrátě. Situace je tristní, kůrovec žere lesy ve velkém, řekla místostarostka Lenka Tomanová (Aktivní Dobřany). Město, které vlastní 630 hektarů lesních porostů, přitom letos počítá s historicky nejvyšší těžbou. Podle radnice bude navíc příští rok ještě horší než ten letošní.