Ekologické organizace i správa Národního parku (NP) Šumava jsou proti plánům podnikatele, bývalého cyklokrosaře Romana Kreuzigera stavět v bývalé šumavské obci Zhůří. Třiapadesátiletý Kreuziger tam chce postavit ekofarmu se zázemím. Vliv projektu na životní prostředí nyní posuzuje proces EIA, do něhož podali připomínky jednotlivci i ekologické organizace. K záměru se staví negativně i park. Novinářům to řekli mluvčí Hnutí Duha Jan Piňos a mluvčí parku Jan Dvořák. Kreuziger je přesvědčený o tom, že EIA vyzní v jeho prospěch a projekt částečné obnovy Zhůří bude moci realizovat.
Kreuziger chce postavit několik roztroušených dřevěných domů a obec zaniklou po roce 1952 částečně obnovit. Přepracovaný projekt navrhuje čtyři hlavní objekty - ekofarmu, šumavský dům, ovčín se stodolou a pasteveckou stanici, dále kapli sv. Václava a několik menších staveb, jako je studna, vodojem, požární nádrž či kiosek. "Ten největší objekt bude na místě zbořeniště domu, kde jsou ještě dnes dvoumetrové zdi a má pořád popisné číslo," řekl Kreuziger. Pozemky koupil za miliony korun v roce 2015 od jejich majitelů. Park ho ale žaloval kvůli tomu, že předkupní právo na ně měla mít podle zákona o ochraně přírody správa parku. Okresní a později krajský soud ale rozhodly ve prospěch Kreuzigera. "Podali jsme však kasační stížnost k Nejvyššímu soudu, o které stále nebylo rozhodnuto," řekl Dvořák.
Park podle něj stále hledá řešení, které by uchovalo louky bez jakýchkoli nových staveb. "Ke všem variantám staveb, které plánoval či plánuje vlastník pozemků, se odbor státní správy NP Šumava, jako orgán ochrany přírody, staví negativně z mnoha důvodů. Mimo jiné se jedná o zásadní dopad na krajinný ráz, nedořešené odpadové hospodářství či zásadní ovlivnění vodního režimu širšího okolí lokality," shrnul výhrady parku Dvořák.
Šest ekologických organizací a spolků, které podaly námitky do EIA, tvrdí, že nová výstavba je v rozporu s posláním národního parku, povede k poškození vzácných stanovišť chráněných soustavou Natura 2000 i k narušení krajinného rázu. Žádají o negativní stanovisko EIA, aby se záměr neuskutečnil, uvedl Piňos. Podnikatel ale namítá, že původní projekt zredukoval. Jeho přepracovaná verze je postavena tak, aby stavby měly co nejmenší možný vliv na prostředí a jsou plně v souladu s územním plánem Rejštejna. "Předpokládám, že EIA bude pro nás kladně vyhodnocena. Nově navržená takzvaná zonace národního parku tyto pozemky zařazuje do kulturní krajiny, kde se může stavět," řekl Kreuziger. Ihned po kladném dokončení EIA hodlá žádat o územní rozhodnutí a stavební povolení.
Podle ekologů jsou ale opuštěné náhorní lučiny u Zhůří velmi cenné. Stavby by zasáhly a poškodily stanoviště chráněné soustavou Natura 2000 a zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. Ekologové také zpochybňují činnost ekofarmy. V dokumentaci EIA podle nich chybí popis její činnosti a není zřejmé, s čím bude hospodařit. "V objektu se má v první fázi chovat pouhých patnáct ovcí, což je na farmu dost málo. Zdá se proto, že označení 'ekofarma' má spíše maskovat ubytovací zařízení pro turisty se všemi negativními vlivy, které z jeho provozování vyplývají," uvedl Jiří Řehounek z organizace Calla.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
