Než spáchal atentát na Heydricha, prožil Josef Gabčík poslední Silvestr v Plzni

K ránu 29. prosince 1941 seskočili padákem neplánovaně u obce Nehvizdy ve středních Čechách Jozef Gabčík a Jan Kubiš – parašutisté z operace Anthropoid. Původně měli seskočit u Ejpovic nedaleko Plzně. Jejich tajný úkol – likvidace Heydricha – měl brzy otřást celým Protektorátem Čechy a Morava. Té noci seskočilo ještě pět dalších československých parašutistů z výsadků Silver A a Silver B.

„Nebezpečná mise Gabčíka s Kubišem začne šťastně. Záchytnou adresu najdou v Plzni v ulici Pod Záhorskem čp. 1. Po prokázání hesla je u rodiny ukryje padesátiletý odbojář Václav Král. Oběma parašutistům zařídí pracovní knížky. Inspektor Jan Bejbl, Králův kolega a přítel, jim zajistí důležitý kontakt do Prahy. Tam na Silvestra odjede Kubiš. Gabčík zůstává v Plzni u Králových, protože si při seskoku poranil nohu. Do Prahy potom odjede po doléčení zranění až později,“ říká plzeňský badatel a publicista Zdeněk Roučka.
„Asi to nebylo úplně šťastné loučení se starým rokem, které Gabčík u Králových prožil. Těžko dnes odhadovat, co se jim tehdy honilo hlavou. Pro všechny to byl poslední příchod nového roku v jejich životě,“ dodal Roučka.

Parašutisté u Králových plánovali akce

Do bytu ke Královým se Gabčík s Kubišem opakovaně vraceli. Výsadek Silver A byl díky radiostanici Libuše ve spojení s Londýnem. Edvard Beneš, který posvětil Heydrichovu likvidaci, žádal i demonstrativní akci parašutistů ve spolupráci s domácím odbojem. Mělo jít o přípravu náletu na Škodovy závody, významnou zbrojovku zásobující Německo zbraněmi. Od 17. dubna 1942 byli v Plzni také další parašutisté – Josef Valčík ze Silver A a Adolf Opálka z nového výsadku Out Distance.

Parašutisté usilovně připravovali nálet s krycím názvem operace Canonbury. Radiomaják Rebecca však po nepřesném seskoku výsadku Out Distance poblíž Telče padl do rukou gestapa. Parašutisté proto museli cíl u Škodových závodů označit riskantně dvěma velkými ohni, aby na něj navedli bombardéry. „Zapálení ohňů zvládli aktéři podle plánu 26. dubna 1942. Šest bombardérů ale marně hledalo cíl v hustých nočních mracích a bomby nakonec dopadly poblíž vlakové zastávky Koterov,“ popsal neúspěšnou, ale velmi odvážnou akci Roučka.

Parašutisté z různých výsadků se u Králových scházeli až do 27. května 1942, kdy byl uskutečněn atentát na Heydricha, který tam předtím také plánovali. Jan Kubiš a Jozef Gabčík za svůj čin zaplatili životem, když spolu s dalšími výsadkáři 18. června 1942 podlehli v boji s přesilou nacistických vojáků v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

Hrdiny zradil Čurda

Mezi těmi, kdo se u Králových scházeli, byl i Karel Čurda, který později parašutisty i jejich spolupracovníky zradil. Čurdova zrada vedla k prozrazení celé sítě lidí, kteří parašutistům pomáhali. Postihla samozřejmě i rodinu Králových. Den po udání, 17. června, je gestapo zatklo a odvezlo do Petschkova paláce v Praze. Následně byli deportováni do Terezína a poté do koncentračního tábora Mauthausen. Tam byli 24. října 1942, pouhý den po příjezdu, zavražděni. Jako první byla usmrcena sedmnáctiletá Helena Králová.

Pamětní deska věnovaná Václavu Královi byla na domě Pod Záhorskem 1 odhalena 24. října 1997, především díky iniciativě lékaře Vladimíra Škudery. O deset let později ji doplnily busty obou parašutistů a deska s portrétem inspektora Krále. Jde o dílo plzeňského sochaře Stanislava Bukovského.