Nikdo je nesnědl. Záhadně zmizelé labutě se pomalu začínají vracet na Vltavu

Asi 150 vltavských labutí z centra Prahy zmizelo ze svých tradičních stanovišť záhadně, doslova beze stopy a ve stejnou dobu, zřejmě koncem května. Do pátrání po labutích se zapojili právě členové plzeňského spolku DESOP, kteří pražské labutě dlouhodobě sledují, sčítají a kroužkují. Na celém říčním úseku Vltavy o délce 16,5 km v Praze a okolí zaznamenali v červnu experti pouze tři labutí páry, přičemž dva z nich byly bez mláďat a jeden pár u Modřan měl čtyři mláďata. Celkem tedy 10 labutí a k tomu jednu trvale handicapovanou bez křídla – tedy 11 ptáků! 

„Několikrát jsme prověřovali sledované lokality i pelichaniště, která nám lidé nahlásili, prověřovali jsme odečty ornitologických kroužků a pitvali několik desítek na Vltavě uhynulých vodních ptáků, hlavně divokých kachen. Hypotézu, že labutě na Vltavě někdo nelegálně ulovil, zlikvidoval a snědl, jsem od začátku považoval za slepou uličku a nesmysl,“ uvedl Karel Makoň, šéf spolku DESOP i plzeňské záchranné stanice živočichů.

V pátek 14. listopadu 2025 požádal Makoň o kontrolu pražských náplavek své kolegy, členy a na labutě se specializující manžele Jiřího a Gábinu Křížovy. „Ti prošli tradiční shromaždiště labutí zejména po pravém břehu Vltavy. Zmapovali situaci, počty ptáků a ornitologickými kroužky označené jedince. Dle záznamu z místního šetření napočítali na místě celkem 39 labutí zdržujících se v úseku Hořejšího nábřeží na pravém břehu řeky Vltavy,“ uvedl Makoň.

Kromě místních kroužkovaných labutích matadorů bylo vidět, že se na lokalitu začínají stahovat i ptáci odjinud. „Zároveň se na Vltavu začali stahovat i lysky černé a rackové. Uvidíme, co přinese letošní zima a zda se opravdu na Vltavu labutě zase vrátí, anebo zda tradiční zimoviště vymění za jinou nezamrzající vodní plochu,“ konstatoval k nejnovějším zjištěním šéf spolku DESOP.

Za celou dobu téměř ročního sledování lokality se nepotvrdila ani žádná rozsáhlejší ptačí nákaza, která by zdecimovala populaci místních vodních ptáků. „Jediné, co jsme díky kolegům a hlavně pak díky místnímu terénnímu ornitologovi Štěpánu Rusňákovi prokázali, byl náhlý úhyn několika divokých kachen a jednoho poláka chocholačky. Dále ve třech případech šlo s největší pravděpodobností o predaci norkem americkým. U dalších kachen se přesnou příčinu úhynu zjistit nepodařilo. Kupodivu negativní bylo i vyšetření všech nálezů uhynulých ptáků jak na ptačí chřipku, tak dlouhodobě sledované nákazy. Jediné, co se podařilo zachytit, byla prokázaná otrava jednoho samce kachny divoké botulotoxinem,“ dodal Karel Makoň.