Středa, 17. července 2024, 08:30
Nezapomenutelný projev, který vstoupil do historie, pronesl přesně před 35 lety generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš. Stalo se tak 17. července 1989 během aktivu funkcionářů KSČ v Červeném Hrádku u Plzně. Tehdejší šéf československých komunistů se tam velmi svérázným způsobem a vytříbeným jazykem pustil do rozboru situace v zemi, poukázal na některé chyby socialismu. Dovolil si dokonce zkritizovat i Sovětský svaz, spletl si brojlery s bojlery a neušetřil ani Hanu Zagorovou. Nahrávka s projevem se mezi lidmi šířila jako lavina a mnohé hlášky doslova zlidověly.
Projev přednesl Miloš Jakeš na neformálním setkání komunistů, které se uskutečnilo v kulturním domu v Červeném Hrádku a nebyl určen ke zveřejnění. První část tvoří Jakešův 30 minut trvající monolog. V následujících 36 minutách pak odpovídal na položené dotazy. Jakeš při proslovu například uvedl, že je právě v Západoslovenském kraji, přestože se nacházel v tehdejším Západočeském kraji.
Tajně pořízenou nahrávku na kazetě se podařilo propašovat do Vídně přes dnešního europoslance Alexandra Vondru, který byl tehdy mluvčím Charty 77. Projev potom odvysílala stanice Svobodná Evropa. Neobratné formulace a dosud tabuizovaná témata improvizovaného vystoupení čtyři měsíce před sametovou revolucí vzbudily pozornost u českých posluchačů. Samotné komunisty v závěru svého vystoupení označil Jakeš za „kůl v plotě“, což byl výraz, který během sametové revoluce zlidověl. Projev později vyšel i na CD. Miloš Jakeš v roce 2009 dokonce uvažoval o vymáhání honoráře za autorská práva. Přepis podstatné části projevu najdete ZDE.
„Přišel jsem k jedné pani, byla to bankovní úřednice, skončila v bance, její muž byl traktorista v družstvu, dělal v družstvu. Měli tam bojlery, já nevím asi deset tisíc měli těch bojlerů, těch brojlerů, a měli sedm prasat, no. No tak s ní mluvím o tom, jak to dělá, kdo dělá, říká děti pomáhaj, všichni pomáháme a tak dál. Já říkám na to, no tak mi taky jako se snažíme pěstovat taky, my má... my pěstujeme koně. Ona se tak zarazila a dívá se na mě, koně, jak to, proč koně? Já říkám železný koně.“
„Vždyť ty umělci, kteří to podepsali. Žádnej z nás nebere takový platy, prostě, jako berou oni. No já dostávám jednou ročně výpis, těch umělců, seznam těch umělců, který dostávají nad těch sto tisíc korun platu, tedy vydělaj si nad sto tisíc korun. No tak řekněme paní Zagorová, je to milá holka, všechno, no ale ona už tři roky po sobě bere 600 tisíc každý rok. A další. Ne 600, milion, dva miliony berou, Jandové a jiní, každý rok. Ti náhodou neprotestovali, ale mnozí z těch, kteří se takhle dobře mají, protestovali. A když s nima mluví nakonec, tak se neví ani, proč to podepsali. A co vlastně podepsali, prostě.“
Foto Martin Pecuch, magistrát města Plzně, David Sedlecký (https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0)]
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
Ve srovnání se současným premiérem, vychází Jakeš jako Einstein.
Uvažme, že Jakeš byl prostý muž z venkova, byť byl absolventem Baťovy Vyšší průmyslové školy elektrotechnické. Takže je mu snad možné ten omyl, kdy brojlery označoval za bojlery, odpustit. Díky bojlerům se proslavil. Naproti tomu pan Síkela pocházející z města nedaleko Plzně, jemuž mnozí žertem přezdívali Rocikany nebo Romovany, je absolventem Vysoké školy ekonomické a byl pověřen ve vládě zabývat se otázkami energetiky. K energetice má s ohledem na své vzdělání ekonoma stejně daleko jako Jakeš ke kuřatům z rychlovýkrmu. Nelze se proti divit, že pan Síkela se proslavil svými závětrnými elektrárnami, tedy větrníky umístěnými v oblastech, kde vládne bezvětří.
