Plzeňané se mohou zapojit do obnovy lesa a vysadit si v arboretu Sofronka svůj stromek

Správci plzeňských městských lesů spolu s lesními pedagogy z arboreta Sofronka připravili na sobotu 18. března zalesňování lesní mýtiny v lokalitě V Pytli v městském lese nedaleko OC Berounka u Rokycanské ulice. „Práce bude pro silné kopáče i pro nejmenší nosiče sazenic. Nářadí jsme připravili, zájemci si ale mohou přinést vlastní,“ láká Martina Kováříková z arboreta Sofronka.

Sázení bude probíhat po skupinách tak, aby bylo dost času na vysvětlení správného postupu. První skupina, která se sejde v 9 hodin, začne sázet až po předchozí instruktáži. Po skončení prací si budou moci dobrovolníci, kteří pomohou k obnově lesa, u ohně opéci donesený špekáček a dát si čaj. Předpokládaný konec se očekává v 16 hodin. „Zájemce o sázení prosíme, aby nám včas nahlásili svou účast a preferovaný čas začátku předem na e-mail: sazimeles@plzen.eu, a to nejpozději do 16. března,“ dodala Kováříková.

„Vysazování nového lesa pokládám nyní v době, kdy naše lesy výrazně zdecimoval kůrovec, za velice důležité. Pokud se do kácení zapojí i děti, tak dvojnásob. Právě vlastní zkušenost s obnovou lesa pomáhá vytvářet pevný vztah k lesu, ale i k přírodě jako takové,“ řekl náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).

Druhově pestré lesy jsou odolnější

„Protože většina plzeňských městských lesů slouží k rekreaci a lidé je často navštěvují, chceme, aby zůstaly zachovány v co nejlepší kondici i pro další generace. Proto měníme jejich druhovou skladbu tak, aby odpovídala stávajícím klimatickým podmínkám a les byl odolnější vůči suchu i škůdcům,“ vysvětluje vedoucí Úseku lesů, zeleně a vodního hospodářství SVSMP Richard Havelka.

V lokalitě V Pytli chtějí vysazovat zejména listnáče, konkrétně duby. „Ovšem nezapomínáme ani na jehličnany, v tomto případě sazeničky jedle bělokoré, která má ve smíšeném lese své nezastupitelné místo. Oproti původní přibližně čtyřiasedmdesátileté smrkové monokultuře tu tak nově vytvoříme smíšený les. Již zakořeněné semenáčky smrků ze šišek okolního lesa tak doplní kromě dubů a jedlí ještě habry a lípy,“ vyjmenoval vedoucí oddělení lesního hospodářství SVSMP Milan Sekáč.

Zalesňovaná holina vznikla po těžbě stromů napadených lýkožroutem. Ten si vybírá především stromy oslabené, které se napadení nemohou účinně bránit. Když se přemnoží, což se bohužel v posledních několika letech stalo, je ale schopen napadnout i stromy zdravé, které poté uschnou.

Smrky se dříve hojně vysazovaly, protože jsou velmi přizpůsobivý a poměrně rychle rostou. Dřevo z těchto stromů je kvalitní a dobře zpracovatelné. Na druhou stranu napadají škůdci zejména smrky. V současnosti se zvyšující se průměrnou teplotou a sníženým úhrnem srážek jsou navíc ještě zranitelnější.