Postrach kanoistů je zpět, do Plzně se na zimu vrátil obávaný labuťák zvaný trenér. Agresivně útočí na vodáky

„Aktuálně se pohybuje náš labuťák přezdívaný trenér se svou partnerkou na řece Mži pod Lochotínskou lávkou a mostem Generála Pattona v Plzni na Roudné. Zda na lokalitu labutě dolétly anebo dorazily po vodě od dolanského jezu, se mi zjistit nepodařilo,“ uvedl šéf plzeňské záchranné stanice živočichů Karel Makoň.

Když začal letos na jaře labuťák opět útočit na kanoisty, rozhodlo se ve spolupráci s odborem životního prostředí plzeňského magistrátu o jeho mimořádném přesídlení mimo Plzeň. Zkušení odborníci ze záchranné stanice celý labutí pár hned na začátku hnízdní sezóny odchytili a převezli na Horní kokotský rybník na Rokycansku, kde by měly mít labutě více klidu i potravy.

V létě se labutí pár pohyboval pěšky po silnici z Horního kokotského rybníka směrem k řece Klabavě, potažmo Berounce. „Dostal jsem o tom informaci. Nemohl jsem je nechat jít pěšky takovou dálku po poměrně frekventované silnici, a tak jsem je dovezl až na řeku Berounku k Dolanskému mostu,“ uvedl Makoň.

Ani tam ovšem trenér se svojí partnerkou nebudou trávit zimu a pár se vrátil do svého oblíbeného teritoria v Plzni. „Možná, že to souvisí s další přípravou kanoistů na následující sezónu a ladění formy, zejména dorostu,“ žertuje Makoň. Ale lze předpokládat, že na jaře opět bude s přibývajícími slunečními paprsky útočit. Dokud totiž bývá zataženo, tak se to s obrovským labuťákem dá vydržet. Jakmile ovšem vysvitlo sluníčko, nastoupaly mu opět hormony a začal prohánět kanoisty. Velmi dobře vycítí, když se ho někdo bojí a kdo ne. Při ochraně svého teritoria neváhal pronásledovat rychlostní kanoisty z TJ Prazdroj Plzeň trénující na řece Radbuze kolikrát až k papírenské lávce či k jejich nástupnímu molu u loděnice.

Obávaný labuťák je v Plzni legendou

„Přiznávám se, že dokud jsem neviděl video, jak dospělému člověku šlape labuťák za zády po křehounké a vratké rychlostní kánoi, tak jsem tomu nevěřil. Není divu, že některé kanoisty při svém útoku převrátil a že zejména děti se ho bály,“ popisoval útoky labuťáka už dříve Makoň. Jediným způsobem, jak se útoku dalo ubránit, bylo vyrazit přímo proti samci v dostatečné vzdálenosti od hnízda. Ve skutečnosti labutí samec opravdu není zlý. Jen si chrání své teritorium a partnerku, o nic víc mu nejde

Zajímavý je celý život obávaného labuťáka. Poprvé se s ním pracovníci záchranné stanice setkali v červnu 2012, kdy mu byly dva roky. „Celého od oleje jsem ho vytáhl z Berounky u norné stěny, kterou tam vytvořili hasiči nedaleko od kostela sv. Jiří. Z bleskem poničené trafostanice unikl do řeky olej. Museli jsme ho na stanici vykoupat, odmastit a vysušit, jelikož olej by si sám z peří neodstranil. V tu dobu to byl ještě nehnízdící mladíček,“ dodal Karel Makoň.