Václav Havel se narodil před 86 lety, Plzeň jeho památku uctila velmi komorně, přišel jen končící primátor

Vedení kraje, města, zástupci centrálního obvodu, senátoři, chartisté i výtvarníci. Ti všichni se před rokem sešli u plzeňské Havlovy lavičku, kterou navrhl architekt Bořek Šípek. Kruhový stolek, jímž prorůstá lípa byl tehdy zavalen květinami. Akci si nenechalo ujít i mnoho Plzeňanů. Letos se připomínka na bývalého prezidenta nesla ve velice komorním duchu.

Loni přišli na Havla zavzpomínat zástupci tehndejšího vedení Plzeňského kraje, dnes již ministr kultury Martin Baxa a proslov měl i umělec a chartista Vladimír Líbal

Bojovník za lidská práva a prezident Václav Havel se narodil 5. října 1936. Vždy vyvolával silné emoce. V úřadu prezidenta, který Václav Havel zastával 12 let, zboural mnohá dosavadní tabu. Pražský hrad po nástupu do funkce změnil k nepoznání, otevřel ho veřejnosti i světu a vrátil mu ztracenou důležitost. Zatímco v zahraničí byl ikonou boje za svobodu a demokracii, v České republice jeho popularita v době jeho prezidentování spíše klesala.

Nejsilnější vliv na domácí politiku měl Havel v prvním období po listopadu 1989, kdy se také mohl opřít o přízeň výrazné většiny obyvatel. Velkého uznání se mu dostávalo v zahraničí, opakovaně byl navržen na Nobelovu cenu za mír, síla jeho osobnosti napomohla vstupu ČR do NATO. „Prezident Havel učinil český národ hrdým. Pro mnoho lidí na celém světě znamená slovo 'Havel' a 'Čech' jedno a totéž. Havel položil Prahu a Českou republiku na mapu doby po studené válce,“ prohlásila o něm bývalá americká ministryně zahraničních věcí a česká rodačka Madeleine Albrightová.

V Plzni pobýval Havel proti své vůli

Bývalý prezident Václav Havel má i nesmazatelnou stopu v Plzni, kde nějakou dobu pobýval. Jednalo se ovšem z jeho strany o nedobrovolný pobyt. Od konce července 1981 do konce ledna 1983 byl totiž vězněn v plzeňské věznici na Borech. Jako disident měl zkušenosti s horšími podmínkami a zacházením ve věznici v Heřmanicích u Ostravy, po převezení na Bory pro něho zdejší poměry znamenaly změnu k lepšímu. To zmínil i ve své korespondenci v knize Dopisy Olze. Přesto z plzeňské věznice putoval s těžkým s těžkým zápalem plic do vězeňské nemocnice.

Na Borech se Václav Havel sblížil s Dominikem Dukou, který zde byl zavřený za narušování státního dohledu nad církvemi. Společný čas ve vězení tehdy využívali k debatám o filozofických otázkách nebo o víře a úloze církve. Do vězení na Borech se Havel vrátil, když už jako prezident v květnu 1990 přijel na první porevoluční oslavy osvobození Plzně americkou armádou. Ve stejný den, 6. května, se potom stal na radnici čestným občanem Plzně. Další významné ocenění, Cenu 1. června, kterou Plzeň uděluje osobnostem, které přispěly k šíření ideálů demokracie, Václav Havel převzal 1. června 2009. Jako prezident navštívil Havel Plzeň ještě při několika dalších příležitostech. 

Pamětní deska připomínající pobyt Václava Havla v plzeňské věznici

Pobyt Václava Havla na Borech dnes připomíná pamětní deska na zdi věznice. Iniciátorem instalace desky byl plzeňský senátor Lumír Aschenbrenner. Ten už v roce 2014 připevnil menší cedulku připomínající věznění bývalého prezidenta na sloup plotu před budovou. Vedení věznice ilegálně vyvěšenou ceduli odstranilo vzhledem k chybějícímu příslušnému povolení. Až 5. října 2014 byla nová pamětní deska u vstupu do věznice oficiálně odhalena v den Havlových nedožitých 80. narozenin.