Mrtvého bobra evropského s viditelnou dírou na zádech ležícího nedaleko od mysliveckého posedu nahlásil svědek z obce poblíž Rozvadova na Tachovsku expertům z plzeňské záchranné stanice živočichů. Učinil tak vzhledem k tomu, že je bobr zvláště chráněný živočich. S bobrem nálezce nehýbal. Uhynulé zvíře v blízkosti posedu navíc vypadalo podezřele.

Další náročnou zimu přečkala opět v o něco horším stavu nejslavnější šumavská ruina, bývalá knížecí hájovna v zaniklé obci Pustina nad Dobrou Vodou u Hartmanic. V domu bydlel až do své smrti legendární lékař Zdeněk Kostrouch, který byl známý tím, že za svými pacienty jezdil do širokého okolí na koni. Hostem v kdysi výstavním objektu býval v minulosti i prezident Edvard Beneš. Teď už se jen očekává, kdy opuštěný dům v žalostném stavu zcela podlehne přírodním živlům a zřítí se k zemi.

Historickou událost z konce války bude od 4. května připomínat lípa svobody zasazená před selským statkem U Matoušů v Plzni – Bolevci. Na mohutnou lípu před statkem tam 4. května 1945 vyvěsila Barbora Raisová československou vlajku, a to den před vypuknutím povstání. Lípa šla v roce 1960 k zemi a nyní, 78 let od konce války se zasadí nový strom. Akce bude součástí doprovodného programu letošních Slavností svobody a začíná v 16 hodin.

Kuriózní autobusová zastávka s netradiční lavičkou, která pobavila celé Česko, prošla už stavební úpravou. A to i přesto, že si veřejnost přála zachovat její bizarní provedení. Původní lavička postavená ve svahu měla sedák v levé části asi jen 20 cm nad zemí. Dospělý člověk sedící na lavičce vypadal velmi komicky. Zastávka se nachází se v Plzni - Radčicích na trase nově dokončené etapy Západního okruhu Plzně a jako první médium na ni upozornila Plzeňská Drbna.

Obec Modrava, jedno z turisticky nejnavštěvovanějších šumavských sídel, postaví za více než 20 milionů korun parkoviště až pro 200 aut. Připravuje ho přes deset let. Obec má projekt pro stavební povolení, který schválila i Správa Národního parku Šumava. S parkem se vesnice se stovkou obyvatel dlouho dohadovala na podobě plochy, která je mezi novou hasičskou stanicí a infocentrem.

Více soukromí budou mít v nadcházející koupací sezóně plzeňští nudisté na své pláži u Velkého boleveckého rybníka. Pro milovníky slunění a koupání bez plavek město během března a dubna nechalo vybudovat zástěny z přírodních materiálů o celkové délce 100 metrů. Jejich realizace přišla na 119 tisíc korun včetně DPH.

Hned několik ukrytých pokladů objevili náhodně obyvatelé starých měšťanských domů v historickém jádru Plzně. I když se téměř každý takový dům chlubí nějakým tím skrytým pokladem, jen některé pověsti mají reálný základ. Čtyři poklady obsahující zlato, šperky a peníze, našli lidé v plzeňských domech v 19. století. Některé poklady svým nálezcům přinesly štěstí, jiným zase smůlu.

Na rozkopané ulice současně na mnoha místech v Plzni a s tím související dlouhé čekání v nekonečných kolonách vozidel, si od začátku dubna stěžují řidiči. Motoristé mají potíže s hledáním objízdných tras, aby dorazili do svých cílů a ve městě se pro tento trend vžil výraz „úniková hra.“ Lidem vadí to, že se s opravami začalo už na jaře a nepočkalo se na letní měsíce, kdy je provoz ve městě mnohem menší. Co si o aktuální dopravní situaci v Plzni myslí představitelé politických stran z městského zastupitelstva se dočtete v naší Politické koridě.

Kriminalisté z Plzně už odvolali celostátní pátrání po dvanáctileté Sofii, která se ve středu nevrátila po ukončení školního vyučování zpět do plzeňského dětského doma, kde aktuálně žije. Dívka už od pátečního večera není v databázi pohřešovaných osob.

Fandové historie dobře vědí, že se řada zajímavých objevů může ukrývat i na místech, kam by se běžný smrtelník asi zrovna nehrnul. Řeč je o fekálních jímkách, které kromě vykonávání potřeby sloužily také k ukládání odpadu. Zkoumání takových jímek je proto velmi specifická disciplína, jež dokáže odhalit mnoho zajímavostí o životě našich předků. Archeologové takto podrobně prozkoumali barokní jímku za zdmi kláštera v Plasích a se zajímavými nálezy chtějí seznámit i veřejnost prostřednictvím výstavy.