Teplota v boleveckém rybníku zatím kolísá mezi 20 a 21 stupni. Voda je čistá a neobsahuje žádné rizikové sinice. Podle správců se nemusí plavci obávat ani vodních rostlin. Pokud se na hladině objeví nazelenalá barva vody, nejde o sinice ale neškodné planktonní řasy. Město také letos začalo s projektem na doplnění vody do vysychajícího Boleváku. Jeho dopouštění by mělo začít v září.
„Kvalita vody se mění každým rokem a město vynakládá přibližně 300 tisíc korun ročně na její sledování. Následná péče o rybník se pak odvíjí podle výsledků monitoringu. Cílem je, aby si Plzeňané i návštěvníci mohli užívat koupání během celé letní sezony, což se daří. Svojí polohou a dobrou dostupností městskou hromadnou dopravou totiž Bolevák představuje ideální místo na koupání nejen o víkendech, ale i ve všedních dnech,“ uvedl plzeňský primátor Pavel Šindelář (ODS).
Bolevák už více než 20 let pomalu vysychá. Změnit by to měl projekt úpravny vody za 60 milionů korun. „Jedním z našich hlavních úkolů je udržovat v rybníce čistou a kvalitní vodu. Tomu je přizpůsoben i projekt doplnění vody do Boleváku, když letos začala stavba zařízení, které bude čistit a od září přivádět vodu z Berounky,“ přiblížil náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Michal Vozobule (TOP 09).
Úterý, 15. března 2022, 15:30
Už v září letošního roku by měla začít přitékat do vysychajícího Velkého Boleveckého rybníku voda z řeky Berounky. Koncem března se totiž začne stavět úpravna vody za 60 milionů korun, včetně potrubí, které pak vyčištěnou vodu z řeky přivede do...
Dlouhodobá sucha nicméně poznamenala všechny rybníky bolevecké soustavy. Podle hydrobiologa Jindřicha Durase nejde jen o nízké hladiny, ale také o změny mechanismu vody. „Při snížené hladině vody se většina srážek zasákne a do rybníků se jich část dostává až prosakováním podzemních vod. Podzemní vody této oblasti jsou ale velmi kyselé a s vysokým obsahem železa, síranů a také vápníku,“ vysvětluje Duras.
Změny se Velkém boleveckém rybníku projevovaly nejpomaleji. „Ještě letos, kdy jsou všechny rybníky nad Bolevákem již naplněné povrchovou vodou a chemismus se v nich vrátil k normálu, je Bolevák s hluboko zaklesnutou hladinou stále pod silným vlivem kyselé podzemní vody,“ zdůrazňuje hydrobiolog. To s sebou nese i fakt, že změna chemického složení nevyhovuje všem vodním rostlinám, zejména těm ponořeným.
„Ty sice přežívají úsporně u dna, ale už třetím rokem skoro nerostou. To je jistě dobře z pohledu plavců, kteří ve vodě vegetaci nemají rádi. Tím ale Bolevák přišel o silný stabilizační prvek. Vodní rostliny totiž udržují vodu průzračnou,“ dodal Duras. Je to hlavně proto, že ponořená vegetace zpomaluje pohyby vody, čímž se částečky usadí rychleji na dno. Když porosty vodních rostlin chybí, vítr snadno vytvoří vlny a ty následně zvíří bahno a zakalí vodu. V Boleváku se navíc tento fakt potkal s nízkou hladinou vody, a tak stačí velmi slabý vánek a průhlednost vody se rychle sníží.
Pokud by se vodní vegetace probudila k životu, vyjede na vodu speciální žací loď Bolek, kterou správci rybníku využívají od roku 2013. „Bolek vodní rostlinstvo nejen kosí, ale zároveň i nakládá na palubu. Donedávna to byla jediná taková loď v ČR. Ročně se sklidí zhruba 3000 krychlových metrů biomasy, kterou pak využíváme jako hnojivo na městských pozemcích,“ dodal Martin Gregar ze Správy veřejného statku města Plzně.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
