Pětadvacet let fungování slaví plzeňská čistírna odpadních vod ČOV II, která čistí od povodní v roce 2002 veškeré odpadní vody z města Plzně. Ale úplně první zděnou stoku, která odváděla odpadní vody z městských jatek do Mlýnské strouhy, postavili už v roce 1637 plzeňští řezníci.
Velkou zásluhu na postupném odkanalizování především vnitřního města měl od roku 1827 plzeňský purkmistr Martin Kopecký, který nařídil nahrazení otevřených vodotečí zděnými stokami. V roce 1895 byl dokončen a schválen na svou dobu velmi pokrokový projekt „Splachovací kanalizace“ města, podle něhož byla postupně v letech 1895 – 1914 postavena uliční stoková síť.
„Základní parametry byly voleny tak velkoryse, že kanalizace vyhovuje i dnešním potřebám. Současně byla již tehdy vodoprávně nařízena i současná výstavba čistírny odpadních vod. Bohužel, zůstalo pouze při dobrém předsevzetí a na svou první čistírnu si město Plzeň muselo počkat dalších 50 let,“ informovala mluvčí společnosti Vodárna Plzeň Dana Veselá.
Po dvou nezrealizovaných projektech se stavba první čistírny odpadních vod (ČOV I) zahájila až v roce 1955 a s četnými problémy se ji podařilo dokončit po deseti letech v roce 1964. „Jednalo se o mechanicko-biologickou čistírnu s dvoustupňovým biologickým čištěním a anaerobní stabilizací kalu. Od zahájení provozu byla však čistírna ve všech parametrech přetížena a vzhledem ke stále rostoucí produkci znečištění se její čistící efekt postupně snižoval,“ vysvětlila Veselá.
Vzhledem k nedostatečné účinnosti čištění přetížené ČOV I se začala v letech 1989 – 1996 budovat nová ČOV II. Právě ta nyní slaví čtvrtstoletí své existence. „Využívá nejlepší technologie, které jsou v oblasti čištění městských odpadních vod dostupné. Během rekonstrukce, která proběhla v letech 2010 – 2012 byla jako jedna z prvních v Evropě doplněna o špičkovou technologii řízení biologických procesů, probíhajících v aktivační nádrži,“ uvedl předseda představenstva Vodárny Plzeň a technický náměstek primátora Pavel Šindelář (ODS). Tato technologie podle jeho slov zaručuje nejen skvělou funkci ČOV II, ale také snížení energetické náročnosti čištění odpadních vod.
Čtvrtek, 29. července 2021, 10:15
Přímo pod okny své katedry nalezli archeologové Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni středověkou studnu, která vznikla zřejmě ve 13. století. Tedy v době založení samotné Plzně. Se svými téměř 17 metry byla nejhlubší ve městě a po...
Přínos vybudovaných čistíren odpadních vod v Plzni je patrný při sledování kvality vody v Berounce. Z důvodu dlouho odkládané stavby ČOV I Plzeň dosáhlo v polovině 20. století zhoršení jakosti vody v Berounce takového stavu, že využití vody k úpravě na vodu užitkovou i pitnou bylo obtížné nejen z hlediska technického, ale i hygienického a ekonomického.
„Ekologický stav řeky Berounky byl katastrofální a kvalita říční vody za Plzní odpovídala přibližně pětkrát zředěné odpadní vodě. S počátkem čištění odpadních vod se kvalita říční vody postupně lepšila a dnes je v porovnání s minulostí Berounka více než dvacetkrát čistší,“ zdůraznil technolog ČOV Josef Máca.
Klíčovým pro udržení dobrého stavu Berounky je však kromě skvělé funkce ČOV II Plzeň také racionální nakládání s dešťovou vodou ve městě a v krajině. „Už nyní má město Plzeň v areálu ČOV a na kanalizační síti pět retenčních nádrží a několik retenčních stok o celkovém objemu téměř 50 tisíc metrů krychlových. Dále je třeba podporovat zejména rozvoj zelených ploch, zelených střech a dalších stavebních úprav, které zajistí zadržení vody v krajině,“ doplnil generální ředitel Vodárny Plzeň Jiří Kozohorský.
Vodárna Plzeň se stará celkem o 26 čistíren odpadních vod a 957 kilometrů kanalizační sítě s 97 čerpacími stanicemi. Prostřednictvím 33 tisíc přípojek zajišťuje odvod a likvidaci odpadních vod od přibližně 233 tisíc obyvatel.
Foto Vodárna Plzeň
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
