Problematická péče o mladé ježky stojí záchranné stanice statisíce korun, lidé dělají u bodlináčů fatální chyby

V 90 procentech případů stojí za vznikem ježčího problému vždy konkrétní člověk. Svědčí o tom několik případů, se kterými se během posledních dvou týdnů potýkali pracovníci plzeňské záchranné stanice živočichů (ZSŽ).  

„Jednoduchá ježčí kalkulačka! 8+1+8+6+2+7+5+8 = 45 ježčích mláďat (kojenců) pouze za 14 dní v naší záchranné stanici. Co taková péče o ježčí kojence obnáší? Každé čtyři hodiny krmit, kojit, masírovat, 24 hodin denně po dobu minimálně jednoho měsíce. To je minimálně sedm hodin času každý den, plus následně do dubna 2022 opečovávat, krmit, očkovat, každý den vyklízet a doufat, že alespoň 50 procent mláďat tohle vše bez matky přežije,“ vysvětluje nekompromisně šéf záchranné stanice Karel Makoň.

Kolik může stát péče o jednoho takového ježks od kojence po dorostence? „Počítejte se mnou. Od srpna do dubna jde o osm měsíců. Jeden měsíc kojení po čtyřech hodinách nepřetržitě mléko a následně sedm měsíců krmení a osm měsíců teplo, tedy topení. Plus každý den úklid a ne zrovna laciná veterinární péče. Hodně střízlivým odhadem se dostaneme na částku 5000 korun na jednoho ježka,“ konstatoval Makoň.   

Záchranář předpokládá, že vedle současných 45 ježčích kojenců lze očekávat, že lidé přinesou během podzimu do stanice dalších 100 až 200 ježků, o kterých se domnívají, že jim hrozí smrt. „To jsme výhledově na nákladech 225 tisíc korun pouze za těch 45 kojenců donesených za dva týdny v srpnu! S dalšími minimálně 150 mláďaty, v 90 procentech zbytečně donesenými se v tom hodně optimistickém a shovívavém případě pohybujeme s minimálními náklady 3000 korun za ježka na pouhých 675 tisích za uvedené období osmi měsíců. To je zhruba polovina z celkových nákladů vynaložených za jeden celý rok na provoz ZSŽ Plzeň,“ počítá šéf záchranné stanice.

„Je sice super, že život malých ježečků není lidem lhostejný, anebo když už mu zabijí maminku, tak chtějí problém řešit. Ale pokud ke každému mláděti nepřinesou minimálně tři až pět tisíc korun, tak jemu ani nám opravdu moc nepomohou. Není totiž v našich silách, ani reálných finančních, hlavně pak časových možnostech dát polovinu provozních nákladů do záchrany a nápravy toho, co se třeba ne úplně povedlo. Navíc tím, že třeba z lokality mládě matce odnesou, protože ji tam třeba v ten moment neviděli nebo máte pocit, že je něco špatně, nikomu ani ničemu nepomohou. Bohužel většina těchto mláďat i přes veškerou snahu a péči, kterou jim záchranné stanice věnují, totiž komplikovaný umělý odchov v zajetí ani nepřežije,“ uvedl Makoň.  

Než se někdo rozhodne zachraňovat to, co kolikrát ani záchranu nepotřebuje, měl by zvážit, zda je to opravdu nezbytně nutné. Stovky ježků ročně zbytečně uhynou po pádu do nejrůznějších šachet, bazénů, kanálů, nezabezpečených sklepních prostorů, meliorací, okapových svodů. Nemalé procento ježků hyne i na silnicích a po aplikaci jedů na zahradách či v krajině. Další ježky nekompromisně zabije zahradní či stavební technika a v poslední době třeba i lidská neznalost.

Péče o ježčí kojence vyžaduje denní i noční nasazení

Pro Dobrovolný ekologický spolek – ochrana ptactva (DESOP) se v Plzni o poraněné a malé ježky již třetím rokem stará paní Iva. Za poslední dva týdny převzala do péče celkem 17 ježčích kojenců. Již týden se nevyspala a minimálně další měsíc se ani hned tak nevyspí. Z dvaceti čtyř hodin jim každý den věnuje bezplatně minimálně sedm hodin času, jenom samotné krmení probíhá po čtyřech hodinách nepřetržitě ve dne v noci.

„Každý den bych jí mohl dovézt dalších několik mláďat, kvůli kterým lidé volají. To ale nejde, hlavně to není potřeba, jelikož do konce roku by jich tímto tempem měla minimálně 100! Žádáme proto všechny o pomoc a pochopení, jelikož péče biologické matky je vždy pro každé mládě úplně to nejlepší, co může být. Ale když už ji mláděti nemůže poskytnout vlastní matka, tak i ta individuální lidská může pomoci. To však ale lze pouze u menších skupinek chovaných zvířat, ne když máte v jednom člověku na starosti desítky až stovky mláďat,“ zdůraznil šéf záchranné stanice.

Je třeba si uvědomit, že v Plzeňském kraji ani nikde jinde v ČR není samostatné specializované zařízení věnující se pouze záchraně ježků. Určité procento ježků se snaží zachránit jednotlivé záchranné stanice živočichů v rámci Národní sítě záchranných stanic, ale jejich kapacity a možnosti nejsou neomezené. Hlavně k tomu řeší péči i o všechny ostatní volně žijící živočichy. Navíc se ukázalo, že vynaložený čas a finanční náklady v tomto případě zdaleka neodpovídají finálnímu výsledku a přínosu, jak pro ochranu druhu, tak přírody.