Stejně jako ve všech ostatních skiareálech v České republice se lanovka na šumavském Špičáku přes všechna velká očekávání nerozjela ani dnes, vzhledem k opětovnému vyhlášení nouzového stavu. Pokud si lidé chtějí zalyžovat, musí si na vrcholek oblíbeného lyžařského střediska s nadmořskou výškou 1202 metrů vyšlápnout po svých. Možná vás to překvapí, ale takových nadšenců se najde mnoho. A bohužel i pro další dny je to jediná možnost, jak se svézt na pořádné sjezdovce, i když areál je oficiálně uzavřený.
Když lanovka na Špičák nejede, zbývá lyžařům jediná možnost. Vzít lyže do ruky, nebo na záda a kopec si vyšlápnout hezky po svých. Tak, jako to zde dělali před válkou naši předkové. Přesně tak to včera udělaly desítky milovníků lyžování. Vzhledem k tomu, že se očekávalo, že bude od pondělí areál otevřený, provozovatelé ráno upravili rolbami všechny sjezdovky. Toho využili natěšení sjezdaři, kteří se od časného rána vydávali směrem k vrcholku.
Nejčastěji do kopce šplhali skialpinisté, kteří byli také nejrychlejší. Dalším oblíbeným způsobem, jak zdolat horu bylo využití sněžnic. Se sněžnicemi na nohou šli zejména snowboardisté. Na vrcholek Špičáku se ovšem vydrápali i nadšenci s klasickými lyžáky na nohou, což je ovšem ten nejhorší možný způsob, jak se na kopec dostat. Nechyběli ovšem ani paraglidisté s lyžemi, kteří pak sjezdovku využívali při startu svého letu.
„Dnes už jsem nahoře potřetí. Poprvé jsem šel na kopec krátce po osmé hodině. Ještě si to určitě minimálně jednou vyšlápnu. Dnes jsou ideální podmínky, po dlouhé době je sjezdovka upravená, tak je třeba to využít,“ říká před poledne na vrcholku Špičáku skialpinista Marek Prouza. Podobných nadšenců v tak skvělé kondici ale moc není. Většina lyžařů si za den horu vyšlape jen jednou, maximálně dvakrát.
„Když se chci svézt, musím proto něco udělat. Beru to jako skvělý trénink, přes týden pracuji na home office a nemám moc příležitosti se hýbat. Tohle je ideální. Je to skvělý pocit, vydrápat se na horu vlastními silami a pak jet dolů po úplně prázdné sjezdovce. Tu jízdu si pak člověk vychutnává úplně jinak, než když jezdí celý den na lanovce. A má to ještě jeden efekt. Cestou nahoru se člověk seznámí se spoustou dalších podobně postižených nadšenců. Je tedy fajn atmosféra, samí skvělí lidé,“ poznamenal další šumavský lyžař Roman Burda.
Ten, kdo se v neděli dostal na vrcholek Špičáku se mohl navíc ještě pokochat pohledem na vzdálené vrcholky Alp.
Foto
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
