Nejsou přesně zmapované, ale jsou tam. Řeč je o dutinách po těžbě kaolinu v těsném sousedství areálu letiště v Líních u Plzně, kde by mohla stát takzvaná gigafactory. K těmto závěrům došel expert na poddolovaná území, soudní znalec a spoluautor studie vlivu těžby Jiří Růžička. Podle něj dochází k propadům povrchu i těsně vedle ranveje. Státní agentura CzechIvest s těmito závěry nesouhlasí a nyní zveřejnila výsledky další studie, která hovoří poněkud jinak.
„Dopady historické těžby uhlí na Plzeňsku na posuzovanou lokalitu Líně jsou zcela nulové. V místě připravovaného průmyslového parku se historicky netěžil ani kaolin. Z geologické stavby lokality je zřejmé, že v prostoru letištní plochy a zamýšleného podnikatelského parku se zdroje kaolinu vůbec nenacházejí,“ uvedl Michal Kofroň, geolog a jednatel ostravské společnosti G-Consult, jež zpracovala geologickou studii pro státní agenturu CzechInvest, která je vládou pověřena přípravou Strategického podnikatelského parku Líně.
Kofroň dále argumentuje leteckými snímky, které pochází z let 1938 až 1995. Podle něj je z nich patrné, že bývalý závod Moguntia ve vymezené oblasti pro podnikatelský park netěžil. Fungoval však v jejím sousedství.
„Posouzení leteckých snímků, které jsme pro geologickou studii měli plně k dispozici, jasně ukázalo, že celá plocha dnešního letiště je pokrytá drobnými pásky obdělávaných políček a proužky polních cest občas lemovaných stromky. Žádné stopy po těžbě tam nejsou, pozůstatky bývalé těžebny kaolinu jsou nicméně patrné zhruba 400 metrů severozápadně od hranic plánované zóny,“ vysvětluje Kofroň.
S těmito slovy ovšem expert na poddolovaná území a soudní znalec Jiří Růžička nesouhlasí. Osobně si lokalitu prošel, pátral v mapách i hovořil se starousedlíky, jenž potvrdili, že tam na začátku 20. století probíhalo takzvané selské dobývání kaolinu.
„To znamená, že si sedláci přivydělávali tím, že takto kutali uhlí a kaolin a pak to dál prodávali. V těchto starých revírech je selské dobývání obrovským problémem. Žádné oficiální záznamy o tom samozřejmě nejsou,“ vysvětlil Jiří Růžička Plzeňské Drbně. Oslovil také správce letiště i piloty a získal od nich mapu míst, kde došlo k propadům povrchu. Když místo před 14 dny naposledy navštívil, byly vedle ranveje hned dva menší krátery.
S propady terénu se piloti na letišti setkávají poměrně často, přičemž vše zanáší do map.„Nejsou to žádné dramatické a obrovské propady. Mají zhruba pět metrů na délku, tři metry na šířku a hloubku až tři čtvrtě metru. Propady se dějí mimo vybetonovanou plochu ranveje. Dohledal jsem například pilota, který sjel z ranveje, aby otočil letadlo a stroj mu tam zapadl čumákem,“ popisuje znalec.
Podle jeho slov neznamená poddolované území to, že by tam nemohlo nic stát. Je ale třeba myslet na opatření a položit na místě zesílenou základovou desku, aby se případný propad takzvaně přemostil.
„V oblasti vlivu těžby a poddolování území platí jedna důležitá zásada. Pokud panuje jakákoli nejasnost v dokumentaci, která v tomto případě není, tak se musí závěry vždy přiklonit na stranu nejvyšší bezpečnosti, což jsem uvedl v posudku,“ uzavřel Jiří Růžička.
„V souladu s vládním usnesením pokračujeme v přípravách strategického podnikatelského parku pro umístění moderní továrny typu gigafactory do lokality Líně. Všechny dosud zpracované posudky ukazují na vhodnost lokality pro tento záměr. Do konce letošního roku budeme mít k dispozici dopadovou studii, která nám podrobněji ukáže vliv podnikatelského parku na okolí a jaká opatření budou potřeba pro zajištění funkčnosti areálu i zmírnění negativních dopadů,” doplnil David Petr, koordinátor projektu za státní agenturu CzechInvest. Jednání s Volkswagenem se přesto stále vlečou a politikům už dochází trpělivost.
Úterý, 19. září 2023, 09:15
Letecká záchranná služba (LZS) funguje na letišti v Líních u Plzně už 30 let a nyní hrozí, že se bude stěhovat. Mělo by se tak stát ale pouze v případě, že se německý automobilový gigant Volkswagen rozhodne zbudovat v Česku gigafactory. Jestliže se...
Německá média citovala ve středu českého ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN), že Česko nemůže čekat věčně a potřebuje rozhodnutí do konce roku. „Nemůžeme čekat věčně, musíme se rozhodnout ještě letos," řekl Síkela pro čtvrteční list Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Thomas Schmall z představenstva Volkswagenu ale podle DPA uvedl, že na rozhodnutí není žádný spěch. V nejzazším případě podle něj může koncern rozhodnout v roce 2025.
„Učinil jsem opravdu všechno a za velkou politickou cenu, aby se investice uskutečnila," sdělil Síkela v rozhovoru s FAZ s tím, že přesvědčil i většinu místních skeptických obyvatel. Pokud by se rozhodnutí odložilo, vláda by na to podle Síkely zareagovala. „Další investoři ukazují větší zájem," řekl ministr bez dalších podrobností. Němečtí novináři připomněli, že v Česku se spekuluje o jihokorejském výrobci baterií LG.
Gigafactory má vytvořit 3300 nových míst, celý strategický podnikatelský park Líně až 5000. Volkswagen vybírá mezi Polskem, Maďarskem a Líněmi. Projekt od počátku provází velké emoce. Proti stavbně továrny se vymezují místní obyvatelé, občanské spolky, piloti a velké téma je to samozřejmě i pro politiky. Druhý červencový týden začali Plzeňané sbírat podpisy pro vyhlášení referenda ve městě. Požadují, aby Plzeň neposkytla své pozemky na letišti v Líních. Mnozí se také obávají toho, že dřívější sliby "gigafactory nebo nic" dnes už vůbec nic neznamenají.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ještě loni hovořil o tom, že lokalita je určitě pouze pro konkrétní investici v podobě továrny na výrobu baterií do elektroaut a shodně hovořil i Síkela. Letos v dubnu ministryně obrany Jana Černochová (ODS) pro novinkový podcast Zbytečná Válka uvedla, že letiště v Líních armáda potřebuje a vzdá se ho pouze v případě stavby gigafactory. Jak to nakonec všechno dopadne je zatím nejisté.
Foto Jakub Taussik, Zuzana Duzbabová
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
