Kostní dřeň daroval v Plzni 900. dárce, krvetvorné buňky pomohou nemocnému muži v zahraničí

„Do registru jsem se přihlásil hned v osmnácti letech. Vnitřně cítím, že heslo pomáhat a chránit pro mě platí i v osobním životě, a proto darovat, když mohu a mám štěstí, že jsem zdráv, je pro mě naprosto přirozené. Ničeho jsem se předem nebál, načetl jsem si vyprávění jiných dárců, takže nebylo proč,“ popisuje Vojtěch Bittner, který pracuje v Oddělení hlídkové služby Ostrava.  

Najít shodného dárce s pacientem je velmi obtížné a někdy trvá i pět až deset let. Většině potencionálních dárců ale telefon nezazvoní nikdy. „Shodu s pacienty najdeme jen asi u jednoho procenta ze všech zaregistrovaných, a právě proto potřebujeme databázi dobrovolníků co nejširší,“ vysvětluje vedoucí lékařka koordinačního centra registru Jana Navrátilová. 

Vojtěch Bittner daroval své krvetvorné buňky pomocí takzvané separace z krve, tedy metodou podobnou darovaní plazmy. „Cítil jsem se dobře, nic mě nebolelo, jen ke konci mě začaly brnět prsty u rukou. Ale to je maličkost oproti tomu, že můžu někomu zachránit život. Během separace jsem sledoval televizi a povídal si se sestřičkami. Vím, že moje krvetvorné buňky právě teď míří někam do zahraničí, aby pomohly neznámému muži,“ popisuje Bittner.

Kostní dřeň lze darovat dvěma způsoby     

Odběr krvetvorných buněk se provádí dvěma způsoby. Jedním je už zmíněná separace, která probíhá bez narkózy na speciálním přístroji. Druhou metodou je odsátí dřeně jehlou z kosti pánevní. Tento zákrok už se provádí pod narkózou. Rozhodnutí je vždy na dárci.

„V současné době převažuje darování pomocí separace. Téměř nikdo ale po odběru zvolený způsob neřeší, dárci většinou říkají, že pocit, že právě díky nim dostane jiný člověk šanci na život, je k nezaplacení,“ doplňuje Navrátilová.