Sobota, 15. října 2022, 15:35
Zástupci Plzně odhalili v belgickém Liège pamětní desku 17. střeleckému praporu, který se podílel s 3. americkou armádou generála Pattona na osvobození západních Čech. U slavnostního odhalení byli také veteráni Valère Gustin a Luc Rensonnet, kteří pravidelně navštěvují Slavnosti svobody.
Pátek, 6. května 2022, 07:32
Američtí vojáci 16. obrněné divize dorazili do centra Plzně 6. května 1945 ráno v 8.15 hodin. I když byl v tu dobu ve městě klid, zdaleka ještě nebylo dobojováno. Německá armáda se nehodlala jen tak lehce vzdát. Plzeň zažila po příjezdu Američanů...
Pamětní deska je umístěna v Národním památníku popravených v citadele v Liège. Kromě válečných veteránů a jejich rodin se slavnostního odhalení účastnili také zástupci obou měst a velvyslanci Česka v Belgii.
„Tuto desku věnovalo město Plzeň městu Liège, aby symbolicky uctívala jednoho každého vojáka 17. střeleckého praporu, který vlastní energií, silou a odvahou pomohl zdolat nacistické zlo. Navždy bude připomínat hrdinství tohoto praporu pro další generace obou partnerských měst,“ uvedla ve svém proslovu radní Veronika Jilichová Nová (ODS).
Desku o rozměrech 41x61 centimetrů vytvořil umělecký ateliér Rudolfa a Tomáše Matějky z Plzně na podnět Pavly Kocourkové, která se dlouhodobě o odkaz střeleckého praporu stará a během Slavností svobody Plzeň belgické veterány a jejich rodiny doprovází.
„Deska je vyrobena z pryskyřice s bronzovou patinou. Náklady na výrobu zaplatila Kancelář primátora Magistrátu města Plzně, a to ve výši sto tisíc korun bez DPH,“ přiblížila vedoucí magistrátního odboru prezentace a marketingu Jana Komišová. O umístění desky se začalo jednat ještě v době, kdy byl plzeňským primátorem současný ministr kultury Martin Baxa (ODS).
Liège je partnerské město Plzně, který pamětní desku věnovanou osvoboditelům má i v budově radnice. Historie přátelství mezi oběma městy se začala psát bezprostředně po osvobození města a iniciovali ji právě belgičtí vojáci.
Sobota, 8. května 2021, 07:30
Odstranění a zničení pamětních desek, připomínajících osvobození jihozápadních Čech americkou armádou a čtyřicetiletá úporná snaha komunistického režimu vygumovat z dějin naší země pravdivou historii o osvobození v květnu 1945. Přesně to se dělo...
„První kontakty byly navázány v roce 1947 a pokračovaly až do roku 1965, kdy byla v Plzni podepsána smlouva o partnerství,“ upřesňuje mluvčí magistrátu Adriana Jarošová. Po roce 1989 začali váleční veteráni pravidelně Plzeň navštěvovat u příležitosti oslav osvobození. „Belgičtí veteráni se dále snažili vzájemné kontakty oživit založením literární soutěže Cena Jana Palacha pro frankofonní studenty. V roce 2025 oslaví partnerská města 60. výročí od podepsání partnerské smlouvy,“ podotýká Jarošová.
Belgický 17. střelecký prapor vstoupil do Československa v květnu 1945 jako součást amerického V. sboru 3. americké armády. Prapor se skládal z dobrovolníků, kteří byli v letech okupace většinou příslušníky belgického protinacistického odboje. „Jednotka střeleckého praporu byla ustavena v lednu 1945 v malém městečku Peruwelz v oblasti belgického Liège. Dne 28. dubna 1945 byl přeřazen k 3. armádě, společně s 5. armádním sborem. V tomto zařazení se prapor také účastnil osvobození Plzně,“ popsal Jan Engler z odboru prezentace a marketingu.
Ve stejný den, kdy do Plzně vjela 16. obrněná divize, vstoupila do západočeské metropole přes Bor a Stříbro v odpoledních hodinách také část 17. praporu belgických střelců. Stejně jako Američany čekalo Belgičany v Plzni bouřlivé přivítání. „Lidé jásali, plakali, zpívali a my Belgičané, jsme byli hrdi na to, že my, příslušníci malého národa, jsme osvobozovali jiný malý statečný národ. Byli jsme svědky radostných scén. Naši lidé byli strhávání z vozidel a napolo udušeni přívalem polibků. V celém mém životě jsem neviděl tolik radosti najednou. Naši američtí spolubojovníci snad nedovedli tuto situaci pochopit jako my, kteří jsme stejně jako Češi prožili dlouhá léta strašné okupace“, vzpomínal na vstup do Plzně velitel plukovník Paul Hazard.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
