Nevládnou jen nebi, ale i vodním hlubinám! Tým plzeňských dronařů tentokrát s malou ponorkou zkoumal složení vodní vegetace v Seneckém rybníku. V jeho vodách potvrdili výskyt masožravé rostliny bublinatky jižní. Do budoucna vodohospodáři uvažují, že by s pomocí tohoto speciální dronu prozkoumali i další rybníky Bolevecké rybniční soustavy.
„Jsme příznivci moderních technologií, které jsme v Seneckém rybníce využili poprvé. Výsledky průzkumu jsou pro nás důležité hlavně pro správné nastavení managementu rybí obsádky. Průběžně provádíme i kontrolní odlovy, protože potřebujeme najít rovnováhu mezi velikostí ryb a množstvím rostlin pod hladinou. Všechny tyto informace nám pak umožní dobře nastavit parametry pro dobrou vodu v tomto rekreačním rybníce,“ vysvětluje Martin Gregar, vedoucí oddělení vodního hospodářství a rybářství Správy veřejného statku města Plzně (SVSMP).
Senecký rybník se jmenuje podle nedaleké vsi Senec, kam vedla dříve cesta přes hráz tohoto rybníka. Ten má rozlohu 7,4 hektaru a byl založen po roce 1734, první zmínka o něm pochází z roku 1781. Od 20. let 20. století bylo na severním břehu koupaliště.
Z provedeného monitoringu biologové zjistili, že v Seneckém rybníce není nutné rostliny redukovat sečením jako v případě Boleváku. „Rostliny osidlují dno ve skupinkách, někdy třeba dva druhy dohromady, například stolístek s růžkatcem. Ty mohou kořenovat ve dně a rostou ve vodním sloupci. Bývají zde i nízké rostliny do deseti centimetrů výšky jako například bahnička jehlovitá a úpory, které rostou na dně v písku a odčerpávají z rybníka živiny, a tak čistí vodu a zabraňují přemnožení sinic. Někomu mohou rostliny vadit, ale pro dobrou kvalitu vody je jejich přítomnost nezbytná,“ zdůraznila botanička Zdeňka Chocholoušková.
Inspekce také potvrdila přítomnost celkem velké populace vodní masožravé rostliny bublinatky jižní, která do svých pastiček v podobě váčků „loví“ korýše a drobný plankton.
K podvodní misi použili plzeňští dronaři ponorku BlueROV2. „Tuto ponorku jsme původně pořizovali pro inspekce mostních konstrukcí a především pilířů, které stojí ve vodě. Disponuje šesti motory, dva z nich kompenzují výšku, čtyři zajišťují rotaci a pohyb. Řídíme ji maximální rychlostí jeden metr za sekundu, což je optimální vzhledem ke zvíření dna a zhoršené viditelnosti. Připojena je na ovládací kabel, protože bezdrátový signál bychom v hloubkách, kam se potřebujeme dostat, ztratili. Maximální vzdálenost, kam s ní můžeme plout, je limitována délkou komunikačního kabelu, a ta je 100 metrů,“ přibližuje Josef Navrátil, ředitel úseku Drony SIT. Pilot dronu musí přitom dávat obrovský pozor, aby se rostliny nedostaly do motorů.
Středa, 20. března 2024, 14:02
Tým plzeňských dronařů zdaleka nevládne jen obloze, ale pomocí ponorek také podniká výpravy pod vodní hladinu. Na žádost vodohospodářů ze Správy veřejného statku města Plzně prozkoumal za pomoci ponorky výpust Velkého boleveckého rybníka v hloubce...
„Úzká spolupráce kolegů ze Správy veřejného statku města Plzně s Drony SIT začala na jaře při kontrole výpusti Velkého boleveckého rybníka pomocí podvodního dronu. Nasazení moderní techniky je v takových případech rychlejší a velmi přesné. Řadu let se Plzeň profiluje jako smart city a nabízí svým obyvatelům chytrá řešení pro ulehčení jejich žití. Chytře ale chceme spravovat i městský majetek,“ uvedl radní města Plzně pro oblast Smart Cities a podporu podnikání Daniel Kůs (Piráti).
„Spolupráce s Drony SIT bude ale neocenitelná hlavně v době, kdy je voda studená. Naši experti, kteří rostliny v rybnících sledují, se nebudou muset brodit s technikou v rybníce, ale vše budou jen sledovat na záběrech z kamery podvodního dronu,“ dodal náměstek primátora pro oblast dopravy a životního prostředí Aleš Tolar (STAN).
Foto Radka Žáková, Drony SIT
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
