Výrazně více turistů z celé Evropy má přilákat na sever Plzeňska zisk prestižní značky Evropské dědictví (European Heritage Label, EHL) od Evropské komise. V historické krajině v okolí kláštera Plasy na ploše přes 20 kilometrů čtverečních od 12. do 18. století hospodařil mnišský řád cisterciáků. Je výjimečná počtem zachovalých prvků a jedinečným souborem deseti hospodářských dvorů, které v takové kvalitě jinde nejsou. Po celé Evropě je teď 67 míst, která mohou značku používat, propojuje je Cisterciácká stezka o délce 6500 km.
Velmi významná je desetikilometrová "Stará cesta" z kláštera Plasy do Mariánské Týnice s alejemi, sochami a křížky, kterou už místní obnovují 20 let. Poutní místo a proboštství v Mariánské Týnici, které navrhl architekt Jan Blažej Santini, je dnes duchovním centrem plaské klášterní krajiny, kde se dochovaly výrazné stopy cisterciácké činnosti a jejich poddaných; jde o kombinace díla přírody a lidí.
"Stará cesta je jedna z nekrásnější cest u nás. Chybí obnovit už jenom poslední kousek od sochy sv. Jana k Sechuticím, asi dva kilometry," řekla při představení značky EHL koordinátorka projektu Radka Ranochová. Nejkrásnější hospodářské dvory, které podle historiků nemají ve střední Evropě obdoby, jako jsou Hubenov, Kalec, Býkov a Sechutice, jsou architektonicky výjimečné Santiniho prací. "Byl skvělý tím, že dokázal vnímat krajinu. Nenavrhl nic, co by se tam nehodilo. I dnešní člověk se tam cítí dobře. Santini to spolu s cisterciáky dokázal," uvedla.
Klášterní krajina se rozkládá kolem Plas od Mladotic po řeku Berounku a na jih až k Horní Bříze. "V oblasti je nejvíc stop původní činnosti mnichů i architekta Santiniho. Středověké hranice byly ještě větší, ale tam už stop tolik dochováno není, takže je neřešíme," řekla koordinátorka. V území lze dále nalézt zachovalé dědictví lesů, rybníků, vinic, sítě cest z obcí do obcí a sakrálních staveb.
Kromě Plas získaly titul EHL ještě klášterní krajiny u Velehradu, Vyššího Brodu a Žďáru nad Sázavou. Dřívějšími českými nositeli EHL jsou Přemyslovský palác a Arcidiecézní muzeum v Olomouci, Státní zámek Kynžvart a Kolonie moderní architektury v Praze a Brně.
"Naši krajinu tak Evropská komise zařadila mezi 67 pamětihodností, z nichž sedm nových jich bylo jmenováno s námi letos v dubnu. Naše oblast je zapojena do projektu 17 cisterciáckých krajin v rámci celé Evropy," řekl ředitel Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici Pavel Kodera. Podle něj není značka EHL jen připomínkou významné minulosti, ale také závazkem péče o ni a předávání dalším generacím.
"Značka nezakládá automatickou ochranu, ani sponzorování té krajiny. Je to prestižní věc, která má uvést význam krajiny a zprostředkovat ji evropským návštěvníkům, zahrnout ji do databáze lokalit EHL a přitáhnout sem pozornost turistů i odborníků," uvedl šéf Centra baroka v Mariánské Týnici Pavel Beneš. Podle Iva Kornatovského, ředitele místní akční skupiny Světovina, je značka EHL něco jako cena UNESCO.
"Cítím hrdost, že se i naše město stalo součástí, a to i v kontextu toho, že jsme byli vybráni, že jsme se aktivně nehlásili," řekla Eva Kantor Pořádková (Nezávislí pro Plasko), starostka Plas s 2700 obyvateli. Podle ní EHL pomůže propagaci severního Plzeňska, které turisté teprve objevují. Podle starosty Karla Popela (Volba pro aktivní využití času) je krajina nádherná a značku je teď třeba propagovat.
"Jsme na konci kraje a už se sem tolik lidí nedostává," řekl místostarosta Kožlan Vladimír Kulhánek (Pro občany 2022). Podle starosty Výrova a Hadačky Vlastimila Pecha (SNK pro rozvoj obce) je EHL oceněním barokní krajiny. "Musí se to šikovně zpropagovat na velkých památkách, jako jsou Plasy a Mariánské Týnice," řekl. Podle starosty Mladotic Jiřího Záhrobského (TJ Sokol Mladotice) je krajina ideální pro aktivní turistiku včetně kol.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
