Správa Národního parku Šumava bude projednávat návrhy klidových území, kde by měla platit nová časová omezení vstupů pro turisty. Důvodem je ochrana vzácného sokola stěhovavého i silně ohroženého tetřívka obecného. Oba druhy totiž hnízdí i na místech, kam mají návštěvníci parku přístup a mohou je rušit. Tato pravidla zavedl park už před lety například na Stožecké skále, která je od března do půlky července pro turisty uzavřená. Díky tomuto opatření tam sokoli znovu úspěšně hnízdí, dříve jim ale hrozilo vyhynutí.
Už od 1. února se návštěvníci sousedního Národního parku Bavorský les (NPBL) budou muset obejít bez procházky po stezce pod Velkým Falkensteinem, konkrétně se jim uzavře cesta mezi vodopády Höllbach a křižovanou lesních cest Hüttensteig, Důvodem je ochrana sokola stěhovavého, který v této lokalitě hnízdí. Podobnou cestou se chtějí vydat také u nás v Národním parku Šumava.
„Máme v návrhu klidová území, která se budou probírat na nejbližší Radě NP Šumava. Klidová území jsou místa, kam mohou turisté vstupovat pouze po značených stezkách. V rámci nových klidových území budeme mít časově omezené lokality z důvodu ochrany sokola nebo tetřívka obecného, což je další kriticky ohrožený druh,“ potvrdil Plzeňské Drbně mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.
Sobota, 8. dubna 2023, 07:02
Zatímco velikost tetřeví populace na Šumavě a v Bavorském lese se za posledních 30 let daří zvyšovat, kriticky ohrožena je naopak na stejném území populace tetřívka obecného. A hrozí velké nebezpečí, že za několik let u nás tetřívek zcela vyhyne. O...
Návrhy nových klidových zón jsou dostupné na webových stránkách národního parku. Na celém území NP a CHKO Šumava evidují přírodovědci osm hnízdišť sokolů. „Jsou to například oblasti karu Černého a Čertova jezera, další sokoli jsou v oblasti Zhůří nebo v karu Plešného jezera. Aktuální v tomto ohledu je hnízdění sokolů na Stožecké skále, která je návštěvníkům běžně přístupná s tím, že jediná nepřístupnost je právě v době hnízdění a vyvádění mláďat sokolů. Skála je v tomto období od března do půlky července nepřístupná. Toto sezónní turistické omezení praktikujeme už přes deset let,“ říká příkladem Dvořák.
Pokud hnízdící sokol vidí nebezpečí, což může představovat i turista, snaží se odvést pozornost od svého hnízda. V tu chvíli jsou vejce bez ochrany a potřebného tepla. Ve výsledku mohou prochladnout a nemusí se vůbec vylíhnout. „Pokud jsou tam mláďata a dochází k rušení, tak se může stát, že sokol mláďata shodí, což se v minulosti už stalo. Když jsou rušeni pravidelně a opakovaně, tak tam nemusí vůbec zahnízdit, což už se na Stožecké skále také stalo. Je proto nutné dodržovat klid alespoň v době hnízdění,“ zdůrazňuje mluvčí.
Kniha Národní park Šumava 30 let připodobňuje příběh sokola k bájnému fénixovi. Ještě nedávno totiž hrozilo, že ho ve volné přírodě už nikdy nepotkáme. „Sokol je kosmopolitně rozšíření druh a kromě Antarktidy žije na všech kontinentech světa. Na začátku 60. let začala jeho populace strmě padat dolů. Mohl za to lov, ale hlavně používání chemických přípravků, zejména DDT,“ připomíná Jan Dvořák.
Neděle, 19. března 2023, 07:02
V režimu „přísně tajné“ probíhá fotografování kriticky ohrožených tetřevů na Šumavě. Známý plzeňský fotograf fauny i flóry a autor mnoha fotografických publikací o přírodě Jaroslav Vogeltanz, prozradil redakci Plzeňské Drbny, jak vypadá...
Hlavní potravou sokola jsou ostatní ptáci – především holubi, hrdličky, ale i jiní zpěvní opeřenci. Ti se zase živí rostlinou potravou, která obsahovala obrovské množství DDT. Jedovatý koktejl způsoboval sokolům zásadní problém s rozmnožováním. „Buď byly páry zcela neplodné, nebo se líhla nevyvinutá mláďata. Vejce měla velmi slabé skořápky, které samice rozsedla, pokud se nerozpadly bez vnější příčiny samy. Bylo tak zaděláno na vyhynutí tohoto druhu,“ popisuje Dvořák.
V Československu prakticky vymizeli. Přestali hnízdit a zůstalo jen pár jednotlivců. Díky biologům se naštěstí povedlo prokázat škodlivost DDT. „Nakonec se celosvětově přestalo DDT používat. Jako první ho zakázalo Maďarsko. V Československu byl přípravek DDT zakázán až v roce 1974,“ dodává Dvořák. Díky těmto opatřením se podařilo sokoli stěhovavé zachránit. První ověřené hnízdění sokolů v novodobé historii zaznamenali právě na Šumavě.
Foto Národní park Bavorský les
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
