Obrazovou mapu, která vás přenese Do doby Karla IV. vás přenese obrazová mapa, kterou nechal zpracovat Plzeňský kraj pro zájemce o historii a školy. Ukáže, jaký byl kraj ve 14. století, jak vypadaly hrady v regionu, kudy vedly hlavní trasy, jak se tam žilo, a třeba i majetkové poměry. Skládací ilustrovaná mapa ve formátu A4, doplněná erby tehdejších šlechtických rodů a církevních řádů, poslouží k plánování výletů po hradech a zříceninách v kraji.
Popularizovaného historického průvodce vytvořil plzeňský archeolog a památkář Filip Kasl s grafikem a ilustrátorem Markem Pišlem. Vznikal čtyři roky. Pomáhala s ním a oponovala ho řada odborníků. Bylo vydáno 4200 kusů a je zdarma k dostání na krajském úřadě, v infocentrech a bude i na památkách a v muzeích.
"Víte, že šlechta ráda jezdila na jakési wellness pobyty do klášterů, což řeholníky ekonomicky vyčerpávalo? Víte, že Karel IV. nechal dobýt hrad Strašice a vyplenit jeho okolí, aby potrestal zpupné Rožmberky," uvádějí upoutávky v komiksových bublinách na titulní straně. Z každého hradu, jichž je popsáno a zobrazeno 24, se autoři snažili vybrat nejzajímavější fakta z doby Karla IV. „Díky této mapě třeba zjistíte, že západočeská šlechta si nemohla příliš vyskakovat, protože to tady bylo obšancované kláštery," uvedl Filip Kasl.
Podle Pišla je "Otec vlasti" pro Čechy fenoménem a srozumitelným, pozitivním i inspirativním panovníkem. Autoři poukazují také na jeho velmi dobré politické schopnosti, že se uměl "ohánět" a dokázal si razantně zjednat pořádek. „Publikace chce být mostem mezi odborným poznáním a širokou veřejností. Vědci stále vydávají publikace, ale často jsou velmi odborné a působí jako sušší výčet. A pokud člověk není historik, tak ho to tolik nezaujme," řekl Pišl, který hrady kreslil. Navíc jsou hrady nejčastěji zobrazovány ve svých nejvrcholnějších podobách, která je ale podle něj zavádějící, protože se postupem doby zastavěly zajímavé fragmenty.
Autoři se trochu inspirovali kreslenými mapami Česka, do nichž jsou vsazené hrady. „Ty jsou víc turistické a líbivé. Naše mapa je víc informační a hrady jsou kolem ní a tvoří takový věnec, aby ji nikterak neznečitelňovaly," uvedl Pišl. Podle něj jde o faktografickou publikaci, ale autoři se snažili, aby byly její legendy svěží a stravitelné. „Místy třeba vtipné, Cimrmanovské. Máme tam hrad, na němž nikdy neproběhl archeologický výzkum, takže se o něm moc neví. A text končí slovy: Je také možné, že tady žádný hrad nestál a je to prostě jen pozůstatek těžební činnosti," řekl. Autoři tím chtěli upozornit, že jsou ještě místa, která jsou velkou záhadou.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.